valecna_sluzba
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
valecna_sluzba [2013/12/30 11:02] – 77.242.95.76 | valecna_sluzba [2024/01/25 22:08] (current) – signumbelli1914 | ||
---|---|---|---|
Line 3: | Line 3: | ||
Během války byla většina mužů povinná vojenskou službou povolána buď přímo do zbraně, nebo ke službě beze zbraně. Výjimkou byli pouze pracovníci v provozech pro válečné úsilí státu mimořádně důležitých (zbrojovky, doly, železnice a mnohé další), v některých z nichž byl však zaveden polovojenský režim. | Během války byla většina mužů povinná vojenskou službou povolána buď přímo do zbraně, nebo ke službě beze zbraně. Výjimkou byli pouze pracovníci v provozech pro válečné úsilí státu mimořádně důležitých (zbrojovky, doly, železnice a mnohé další), v některých z nichž byl však zaveden polovojenský režim. | ||
- | Statisíce | + | Rakousko-uherskou armádou prošlo během války celkem okolo 1,5 milionu |
- | Většina těch, co byli povoláni hned na počátku války jakožto záložníci, | + | Většina těch, co byli povoláni hned na počátku války jakožto záložníci, |
Služba v poli byla, obzvláště v prvních měsících (srpen 1914--říjen 1915) na srbské i východní frontě a v druhé části války (1916--1918) na italské frontě, velice tvrdá. Průměrně vydržel voják v poli, pokud byl zařazen přímo do bojové linie, týdny až měsíce, než byl vyřazen - zabit, zraněn, nebo nemocen. V druhých dvou případech ho čekala cesta do některé z vojenských nemocnic, přičemž toho, kdo byl schopen transportu, se vojenská správa snažila odeslat co nejdále do zázemí; bylo-li to možné, preferovaly se nemocnice v oblasti spadající do doplňovacího obvodu jednotky, jejímž byl voják příslušníkem, | Služba v poli byla, obzvláště v prvních měsících (srpen 1914--říjen 1915) na srbské i východní frontě a v druhé části války (1916--1918) na italské frontě, velice tvrdá. Průměrně vydržel voják v poli, pokud byl zařazen přímo do bojové linie, týdny až měsíce, než byl vyřazen - zabit, zraněn, nebo nemocen. V druhých dvou případech ho čekala cesta do některé z vojenských nemocnic, přičemž toho, kdo byl schopen transportu, se vojenská správa snažila odeslat co nejdále do zázemí; bylo-li to možné, preferovaly se nemocnice v oblasti spadající do doplňovacího obvodu jednotky, jejímž byl voják příslušníkem, | ||
- | Zařazení zpět ke své jednotce znamenalo návrat k náhradními tělesu, které zůstalo v sídle doplňovacího velitelství, | + | Zhruba dvě třetiny vojáků (na začátku války jen ca 45 %, na konci až 70 %), kteří odešli do zázemí jako zranění nebo nemocní, byli během několika měsíců vyléčeni a vraceli se ke své jednotce. |
valecna_sluzba.1388397736.txt.gz · Last modified: 2019/06/22 14:45 (external edit)