mirova_sluzba
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
mirova_sluzba [2013/12/21 21:20] – [Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku] 77.242.95.76 | mirova_sluzba [2019/06/22 15:10] – external edit 127.0.0.1 | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
====== Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku ====== | ====== Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku ====== | ||
- | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 50. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné. | + | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné. |
+ | |||
+ | Z v úvahu přicházejících mužů byla zhruba polovina označena za služby neschopné nebo z jiného důvodu osvobozena.((Analyses des Stellungskrieges am Isonzo 1915--1917, str. 15)) | ||
+ | |||
+ | ===== Odvody ===== | ||
+ | |||
+ | Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích odvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství, | ||
+ | |||
+ | ===== Zařazení k jednotce ===== | ||
- | Odvody se konaly každého roku na jaře (březen-duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích obvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství, | ||
Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni buď jako schopni služby se zbraní, schopni služby beze zbraně, nebo neschopni služby. Poslední byli, jak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek. | Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni buď jako schopni služby se zbraní, schopni služby beze zbraně, nebo neschopni služby. Poslední byli, jak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek. | ||
Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční službě u své jednotky, kdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotky. Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli. | Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční službě u své jednotky, kdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotky. Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli. | ||
+ | |||
+ | ===== Prezenční služba ===== | ||
Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost a byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu. | Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost a byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu. | ||
Line 13: | Line 22: | ||
Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, | Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, | ||
- | Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. | + | ===== Služba v záloze ===== |
+ | |||
+ | |||
+ | Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. | ||
- | ===== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ===== | + | ====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku |
Následující soupis udává průběh vojenské služby u muže, který byl odveden při prvním odvodu ve svých 21 letech, v případě odvodu na druhý nebo až třetí pokus mohl být tedy o rok či dva posunut (o onen rok či dva méně strávil takový člověk v domobraně 1. výzvy): | Následující soupis udává průběh vojenské služby u muže, který byl odveden při prvním odvodu ve svých 21 letech, v případě odvodu na druhý nebo až třetí pokus mohl být tedy o rok či dva posunut (o onen rok či dva méně strávil takový člověk v domobraně 1. výzvy): | ||
Line 26: | Line 38: | ||
^34--38 let|5 let|domobrana 1. výzvy|| | ^34--38 let|5 let|domobrana 1. výzvy|| | ||
^39--42 let|4 roky|domobrana 2. výzvy|| | ^39--42 let|4 roky|domobrana 2. výzvy|| | ||
- | ^Celkem^24 let^^ | + | ^Celkem^24 let| || |
mirova_sluzba.txt · Last modified: 2024/01/25 22:13 by signumbelli1914