reorganizace_ru_armady
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
reorganizace_ru_armady [2017/09/13 16:22] – [Zavádění těžkých zbraní do pěchotních jednotek (1917-1918)] signumbelli1914 | reorganizace_ru_armady [2017/09/20 14:41] – [Budování letectva a protiletadlové obrany (1916)] signumbelli1914 | ||
---|---|---|---|
Line 25: | Line 25: | ||
Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů). | Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů). | ||
- | ==== Vytvoření Sturmtruppen (1916) ==== | ||
- | Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě 1916--1917 pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka. | ||
==== Pěchotní děla (1916) ==== | ==== Pěchotní děla (1916) ==== | ||
Line 36: | Line 34: | ||
Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů. | Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů. | ||
+ | ==== Vytvoření Sturmtruppen (1916-1917) ==== | ||
+ | Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě 1916--1917 pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka; u každé armády byl vytvořen úderný prapor((Konference Praha 2017)). | ||
==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ==== | ==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ==== | ||
V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Nové pluky z českých a slovenských vojáků]]); | V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Nové pluky z českých a slovenských vojáků]]); | ||
Line 44: | Line 44: | ||
Na jaře 1917 byla většina jezdeckých divizí definitivně a zcela opěšalá. Každý dragounský, | Na jaře 1917 byla většina jezdeckých divizí definitivně a zcela opěšalá. Každý dragounský, | ||
+ | ==== Zavádění moderní výzbroje a výstroje (1917-1918) ==== | ||
+ | Ve druhé polovině roku 1917 se běžnou součástí výstroje rakouského pěšáka stává ocelová přilba a plynová maska. | ||
==== Zavádění těžkých zbraní do pěchotních jednotek (1917-1918) ==== | ==== Zavádění těžkých zbraní do pěchotních jednotek (1917-1918) ==== | ||
Zatímco pěchotní dělo se příliš neosvědčilo a od jeho zavádění se nakonec upustilo, od zimy 1917--1918 byla každá technická setnina (jedna u každého pluku) vybavena nově četou pro boj zblízka, která disponovala 6 světlomety a 10 vrhači granátů (6 x 9cm minomet a 4 x menší granátomet). | Zatímco pěchotní dělo se příliš neosvědčilo a od jeho zavádění se nakonec upustilo, od zimy 1917--1918 byla každá technická setnina (jedna u každého pluku) vybavena nově četou pro boj zblízka, která disponovala 6 světlomety a 10 vrhači granátů (6 x 9cm minomet a 4 x menší granátomet). | ||
Line 49: | Line 51: | ||
Do každého pěšího praporu byla také postupně zavedena jedna četa ručních kulometů (o 4 zbraních) vybavená lehkou verzi kulometu Schwarzlose (což byl kulomet bez ochranného štítu a s odlehčenou konstrukcí, | Do každého pěšího praporu byla také postupně zavedena jedna četa ručních kulometů (o 4 zbraních) vybavená lehkou verzi kulometu Schwarzlose (což byl kulomet bez ochranného štítu a s odlehčenou konstrukcí, | ||
+ | ==== Rozšiřování letectva (1917-1918) ==== | ||
+ | Rozšiřování letectva v druhé polovině války absolutně nestačilo tempu rozvoje této nové zbraně u ostatních válčících (Německa, Itálie, o západních dohodových mocnostech ani nemluvě...). Sedm továren na výrobu letadel a šest na výrobu motorů sice v roce 1917 dokázalo zvýšit počty vyrobených letadel na 1740 a motorů na 1230 a v roce 1918 dokonce na 2378 letadel a 1750 motorů, ale to nestačilo ani na naplnění početních stavů jednotek, které v roce 1917 nařídilo vytvořit nejvyšší velitelství, | ||
==== Úderné prapory (1918) ==== | ==== Úderné prapory (1918) ==== | ||
Úderní prapory, které vznikaly už od roku 1916, byly nyní systemizovány tak, že každá pěší divize měla jeden (každá nezávislá pěší birgáda pak jeden půlprapor a každá jezdecká divize jeden půlpluk(sic!)). Původní úderné prapory které byly dosud nesystematicky stavěny na různých stupních armádní organizace se změnily na výcvikové jednotky, zatímco nové úderné formace byly sestaveny z nejlepších vojáků divize: každý pluk sestavil údernou setninu o třech četách a jedné četě ručních kulometů; k té byla připojena kulometná četa, četa pěchotních děl, technická četa, četa pro boj zblízka, četa plamenometů a telefonní oddělení. Takto sestaven prapor byl elitní jednotkou divize a měl provádět jak bojové operace, tak výcvikové úkoly. | Úderní prapory, které vznikaly už od roku 1916, byly nyní systemizovány tak, že každá pěší divize měla jeden (každá nezávislá pěší birgáda pak jeden půlprapor a každá jezdecká divize jeden půlpluk(sic!)). Původní úderné prapory které byly dosud nesystematicky stavěny na různých stupních armádní organizace se změnily na výcvikové jednotky, zatímco nové úderné formace byly sestaveny z nejlepších vojáků divize: každý pluk sestavil údernou setninu o třech četách a jedné četě ručních kulometů; k té byla připojena kulometná četa, četa pěchotních děl, technická četa, četa pro boj zblízka, četa plamenometů a telefonní oddělení. Takto sestaven prapor byl elitní jednotkou divize a měl provádět jak bojové operace, tak výcvikové úkoly. | ||
- | ==== Reorganizace | + | ==== Dokončení reorganizace |
Zkušenosti ukázaly, že rozdělení baterií na kanonové a houfnicové neodpovídá požadavkům na flexibilní dělostřeleckou podporu pěchoty, a na jaře 1918 byly proto kanonové a houfnicové pluky (FKR a FHR) zrušeny a jejich baterie sloučeny do pluků polního dělostřelectva (FAR), které se skládaly vždy ze 2 baterií kanonů, 3 baterií houfnic (každá po 6 hlavních). Každá divize dostala dva tyto pluky (jeden s číslem divize, jeden s číslem o 100 vyšším), přičemž jako 6. baterie byla vždy do jednoho z nich zařazena baterie protiletadlové a do druhého baterie zákopových moždířů. | Zkušenosti ukázaly, že rozdělení baterií na kanonové a houfnicové neodpovídá požadavkům na flexibilní dělostřeleckou podporu pěchoty, a na jaře 1918 byly proto kanonové a houfnicové pluky (FKR a FHR) zrušeny a jejich baterie sloučeny do pluků polního dělostřelectva (FAR), které se skládaly vždy ze 2 baterií kanonů, 3 baterií houfnic (každá po 6 hlavních). Každá divize dostala dva tyto pluky (jeden s číslem divize, jeden s číslem o 100 vyšším), přičemž jako 6. baterie byla vždy do jednoho z nich zařazena baterie protiletadlové a do druhého baterie zákopových moždířů. | ||
Line 60: | Line 64: | ||
Do roku 1918 se tak podařilo nejen výrazně zvýšit počet dělostřeleckého materiálu u polní armády, ale i kompletně vyměnit všechny modely děl, se kterými armáda do války vstupovala, za novější a účinnější. Na druhou stranu ke konci války už na dělostřelectvo těžce doléhal problém s nedostatkem koní a nakonec i mužů obsluhujících jednotlivé baterie. | Do roku 1918 se tak podařilo nejen výrazně zvýšit počet dělostřeleckého materiálu u polní armády, ale i kompletně vyměnit všechny modely děl, se kterými armáda do války vstupovala, za novější a účinnější. Na druhou stranu ke konci války už na dělostřelectvo těžce doléhal problém s nedostatkem koní a nakonec i mužů obsluhujících jednotlivé baterie. | ||
- | ==== Zavádění moderní výzbroje a výstroje (1917-1918) ==== | ||
- | Ve druhé polovině roku 1917 se běžnou součástí výstroje rakouského pěšáka stává ocelová přilba a plynová maska. | ||
- | |||
- | ==== Rozšiřování letectva (1917-1918) ==== | ||
- | Rozšiřování letectva v druhé polovině války absolutně nestačilo tempu rozvoje této nové zbraně u ostatních válčících (Německa, Itálie, o západních dohodových mocnostech ani nemluvě...). Sedm továren na výrobu letadel a šest na výrobu motorů sice v roce 1917 dokázalo zvýšit počty vyrobených letadel na 1740 a motorů na 1230 a v roce 1918 dokonce na 2378 letadel a 1750 motorů, ale to nestačilo ani na naplnění početních stavů jednotek, které v roce 1917 nařídilo vytvořit nejvyšší velitelství, | ||
- | |||
+ | ==== Rozšiřování a reorganizace technických jednotek (1918) ==== | ||
+ | V posledním roce války bylo zrušeno rozdělení základních technických jednotek na pionýrské a sapérské oddíly (které bylo zavedeno v roce 1912) a tyto byly spojeny do 60 sapérských praporů (plus dvou speciálních pro vedení plynového boje a elektrická zařízení??? |
reorganizace_ru_armady.txt · Last modified: 2024/01/23 23:09 by signumbelli1914