User Tools

Site Tools


celkovy_prehled_udalosti

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
celkovy_prehled_udalosti [2022/08/28 15:24] – [Boje na horní Soči (srpen-září 1915)] signumbelli1914celkovy_prehled_udalosti [2022/09/15 21:53] (current) – [Třetí bitva na Soči (18.10.-3.11.1915)] signumbelli1914
Line 898: Line 898:
 Celkové ztráty Italů činily (od 18.7. do 3.8.) 41 866 mužů. Rakouské ztráty (od 15.7. do 15.8.) byly o něco vyšší: 7 721 padlých, 26 692 raněných a 12 290 nezvěstných (plus cca 6 400 nemocných). Když se k italským ztrátám připočítají i poslední dny ofenzivy, lze prohlásit, že ztráty útočníků a obránců byly téměř vyrovnané. Celkové ztráty Italů činily (od 18.7. do 3.8.) 41 866 mužů. Rakouské ztráty (od 15.7. do 15.8.) byly o něco vyšší: 7 721 padlých, 26 692 raněných a 12 290 nezvěstných (plus cca 6 400 nemocných). Když se k italským ztrátám připočítají i poslední dny ofenzivy, lze prohlásit, že ztráty útočníků a obránců byly téměř vyrovnané.
  
-==== Vysokohorská fronta (červenec-srpen 1915) ==== +==== Vysokohorská fronta (červenec-září 1915) ==== 
-Karnská fronta byla od poloviny července 1915 prakticky klidná. Velení armádní skupiny Rohr toho využilo k reorganizaci jednotek a jelikož bylo rozhodnuto, že současné obranné pozice, které italské síly nebyly schopny na začátku války prorazit, mají být drženy trvale, i jejich posílení - pracovní oddíly, které dosud budovaly předpokládané ústupové pozice dále v týlu, byly přesunuty k zesilování pozic přímo na hranici, dobrovolnické útvary, které byly sestaveny po vypuknutí války s Itálií z místních mužů (kteří z různých důvodů, zpravidla věku, nepodléhali branné povinnosti), byly rozmístěny z (menší) části na frontu a z (větší) části do zázemí. Na konci srpna většina oddílů armádní skupiny Rohr (vyjma 44. zeměbranecké divize, která v té době tvrdě bojovala u Bovce a Krnu) dosáhla plných tabulkových početních stavů a velení bylo přesvědčeno, že má dostatek sil na hájení obranných pozic před případnými dalšími italskými útoky, pokud přijdou.+ 
 +=== Karnská fronta === 
 +Karnská fronta byla od poloviny července 1915 prakticky klidná. Velení armádní skupiny Rohr toho využilo k reorganizaci jednotek a jelikož bylo rozhodnuto, že současné obranné pozice, které italské síly nebyly schopny na začátku války prorazit, mají být drženy trvale, i jejich posílení - pracovní oddíly, které dosud budovaly předpokládané ústupové pozice dále v týlu, byly přesunuty k zesilování pozic přímo na hranici, dobrovolnické útvary, které byly sestaveny po vypuknutí války s Itálií z místních mužů (kteří z různých důvodů, zpravidla věku, nepodléhali branné povinnosti), byly rozmístěny z (menší) části na frontu a z (větší) části do zázemí. Na konci srpna většina oddílů armádní skupiny Rohr (vyjma 44. zeměbranecké divize, která v té době tvrdě bojovala u Bovce a Krnu) dosáhla plných tabulkových početních stavů a velení bylo přesvědčeno, že má dostatek sil na hájení obranných pozic před případnými dalšími italskými útoky, pokud přijdou. V polovině září pak dokonce úspěšně vyhnala Italy z takticky významného masivu Findenigkofel, části hraničního hřebene kolem Plöckenpassu, který Italové na počátku války obsadili; pokračování tohoto podniku, které mělo ambici hřeben získat zpět celý, se však na počátku října nevydařilo, stejně jako několik dalších lokálních útoků. V polovině října pak další činnost na frontě definitivně zastavil příchod zimy a nutnost odeslat posily na Sočskou frontu, kde byla zahájena třetí bitva na Soči. (OULK 3 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol3/FullSize/Leaflet021.jpg|příloha 21]]) 
 + 
 +=== Fronta v Dolomitech ===
  
 Po neúspěchu italské 4. armády na počátku války panoval od poloviny června klid také na frontě v Dolomitech (rakousko-uherský nejvýchodnější, V. obranný úsek tyrolské fronty, od 6.6. podřízený velitelství speciálně vzniklé divize Pustertal). Ten byl však jen dočasný, neboť italská 4. armáda se chystala na nový pokus prorazit rakousko-uherské pozice. Útok zahájila dvoudenní dělostřelecká příprava 5.7.1915 a od 7.7. začaly jednotlivé útoky italských jednotek prakticky po celé délce fronty. Jejich prvním cílem bylo umlčet rakousko-uherské pevnosti, které v oblasti byly vystavěny; při prvním postupu na začátku války se k nim italské oddíly dostaly na většině míst až na dostřel, takže se jednalo o bezprostřední cíl. Italské útoky se odehrávaly zhruba ve třech vlnách: 5.-11.7., 15.-20.7. a 31.7.-.20.8. Některé forty byly zcela zničeny dělostřeleckou palbou, žádný však nebyl Italy obsazen; nejtěžší boje probíhaly o vrcholy Col di Lana (zde do bojů zasáhly i jednotky německého Alpenkorpsu), Col di Farzalego, Tofana II a III, Mte Piano, Drei Zinnen (Tre Cime) - některé z nich přešly několikrát z rukou do rukou, ale nakonec byla celá rakousko-uherská obranná linie udržena, přesto že před třetí vlnou italských útoků byly zálohy, které armádní skupina Rohr měla k dispozici, odeslány na sočskou frontu (kde probíhala druhá bitva na Soči). Italové získali několik vedlejších pozic taktického významu na vrcholcích či svazích, na druhé straně i rakousko-uherské oddíly v rámci bojů na některých místech postoupily a obsadily nové, takticky výhodnější pozice. (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet027.jpg|příloha 27]]) Po neúspěchu italské 4. armády na počátku války panoval od poloviny června klid také na frontě v Dolomitech (rakousko-uherský nejvýchodnější, V. obranný úsek tyrolské fronty, od 6.6. podřízený velitelství speciálně vzniklé divize Pustertal). Ten byl však jen dočasný, neboť italská 4. armáda se chystala na nový pokus prorazit rakousko-uherské pozice. Útok zahájila dvoudenní dělostřelecká příprava 5.7.1915 a od 7.7. začaly jednotlivé útoky italských jednotek prakticky po celé délce fronty. Jejich prvním cílem bylo umlčet rakousko-uherské pevnosti, které v oblasti byly vystavěny; při prvním postupu na začátku války se k nim italské oddíly dostaly na většině míst až na dostřel, takže se jednalo o bezprostřední cíl. Italské útoky se odehrávaly zhruba ve třech vlnách: 5.-11.7., 15.-20.7. a 31.7.-.20.8. Některé forty byly zcela zničeny dělostřeleckou palbou, žádný však nebyl Italy obsazen; nejtěžší boje probíhaly o vrcholy Col di Lana (zde do bojů zasáhly i jednotky německého Alpenkorpsu), Col di Farzalego, Tofana II a III, Mte Piano, Drei Zinnen (Tre Cime) - některé z nich přešly několikrát z rukou do rukou, ale nakonec byla celá rakousko-uherská obranná linie udržena, přesto že před třetí vlnou italských útoků byly zálohy, které armádní skupina Rohr měla k dispozici, odeslány na sočskou frontu (kde probíhala druhá bitva na Soči). Italové získali několik vedlejších pozic taktického významu na vrcholcích či svazích, na druhé straně i rakousko-uherské oddíly v rámci bojů na některých místech postoupily a obsadily nové, takticky výhodnější pozice. (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet027.jpg|příloha 27]])
 +
 +=== Tyrolská fronta ===
  
 Ve druhé polovině srpna spustila ještě jednu útočnou operaci také italská 1. armáda, konkrétně její pravé křídlo. Jejím cílem bylo dobýt oblast Folgaria-Lavarone, ale nekoordinované útoky na různé úseky obranné linie přinesly stejný výsledek jako v Dolomitech - několik zcela rozstřílených, ale nedobytých fortů, zisk několika vedlejších vrcholů, ale žádný průlom obranných linií. (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet027.jpg|příloha 27]]) Po zkušenosti z těchto bojů rakousko-uherské velení definitivně přesunulo dělostřelectvo i z těch nejmodernějších fortů do polního opevnění, neboť se ukázalo, že to je účinnější způsob obrany; forty zůstaly plnit úlohu prakticky jen "návnady" na italskou dělostřeleckou palbu, která na ně mnohdy vyplýtvala obrovské množství munice v domnění, že jsou stále obsazeny. Ve druhé polovině srpna spustila ještě jednu útočnou operaci také italská 1. armáda, konkrétně její pravé křídlo. Jejím cílem bylo dobýt oblast Folgaria-Lavarone, ale nekoordinované útoky na různé úseky obranné linie přinesly stejný výsledek jako v Dolomitech - několik zcela rozstřílených, ale nedobytých fortů, zisk několika vedlejších vrcholů, ale žádný průlom obranných linií. (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet027.jpg|příloha 27]]) Po zkušenosti z těchto bojů rakousko-uherské velení definitivně přesunulo dělostřelectvo i z těch nejmodernějších fortů do polního opevnění, neboť se ukázalo, že to je účinnější způsob obrany; forty zůstaly plnit úlohu prakticky jen "návnady" na italskou dělostřeleckou palbu, která na ně mnohdy vyplýtvala obrovské množství munice v domnění, že jsou stále obsazeny.
  
-Po šestidenním dělostřeleckém ostřelování (15.-20.8.) se pokusily o útok ještě i jednotky italské 5. divize v nejzápadnějším sektoru Tyrolské fronty, konkrétně na Tonalský průsmyk. I tento útok byl však odražen.+Po šestidenním dělostřeleckém ostřelování (15.-20.8.) se pokusily o útok ještě i jednotky italské 5. divize v nejzápadnějším sektoru Tyrolské fronty, konkrétně na Tonalský průsmyk. I tento útok byl však odražen, Italové obsadili pouze pozici na Pt. di Albiolo; ta byla 23.9. získána protiútokem zpět, 3.10. znovu dobyta Italy a následujícího dne definitivně znovudobyta rakousko-uherskými oddíly. Několik menších útoků obou stran během září a začátku října na jiných místech západotyroslké fronty skončilo bez výsledku.
  
 +Jelikož nejvyšší italské velení naléhalo na splnění vytyčených cílů na Tyrolské frontě ještě před příchodem zimy, italská 4. armáda v průběhu září provedla ještě několik ofenzivních pokusů na různých místech fronty, ale bez výrazných výsledků - dobyt byl pouze vrchol Tofana I (18.9.) a vysunutá rakouská pozice na hoře Coston u Folgarie (23.9.)
 ==== Boje na horní Soči (srpen-září 1915) ==== ==== Boje na horní Soči (srpen-září 1915) ====
-Po neúspěchu na hlavním bojišti se italské vrchní velení pokusilo ještě před příchodem podzimu a zimy přenést těžiště své ofenzivy na sever, na horní tok Soče. Jeho záměrem bylo dobýt Krn - Mrzli vrh - Tolmin - Most na Soči (v úseku rakousko-uherského XV. armádního sboru) a odtud postupovat na jih do boku obráncům na dolní Soči, a také Vršič - Javoršček - Bovec - Rombon (v úseku 44. zeměbranecké pěší divize, patřící už do armádní skupiny Rohr) a odtud postupovat do boku obráncům Karnské fronty.  (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet040.jpg|příloha 40]])+=== Srpnové boje === 
 +Po neúspěchu na hlavním bojišti se italské vrchní velení pokusilo ještě před příchodem podzimu a zimy přenést těžiště své ofenzivy na sever, na horní tok Soče. Jeho záměrem bylo dobýt Krn - Mrzli vrh - Tolmin - Most na Soči (v úseku rakousko-uherského XV. armádního sboru) a odtud postupovat na jih do boku obráncům na dolní Soči, a také Vršič - Javoršček - Bovec - Rombon (v úseku 44. zeměbranecké pěší divize, patřící už do armádní skupiny Rohr) a odtud postupovat do boku obráncům Karnské fronty. (OULK 2 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol2/FullSize/Leaflet040.jpg|příloha 40]])
  
 Boje začaly dělostřeleckou přípravou ve dnech 12.-13.8. na celém úseku mezi tolminským předmostím a Bovcem, která mimo jiné vypálila vesnice za frontou. 14.8. pak Italové zahájili první útok na Batognicu a na hřeben Mrzleho vrhu - oba skončily nezdarem a většina nástupů se rozpadla v obranné palbě. Další italské útoky na proběhly v úseku Krn - Mrzli vrh ve dnech 18.-19.8., ale opět skončily bez úspěchu. Rakousko-uherský XV. armádní sbor (který byl zodpovědný za celý úsek I od Krnu až pod Most na Soči) navíc dostal v průběhu bojů střední a těžké dělostřelectvo, které začalo opětovat palbu italských děl z Kolovratu a tím ulehčilo obráncům. Boje začaly dělostřeleckou přípravou ve dnech 12.-13.8. na celém úseku mezi tolminským předmostím a Bovcem, která mimo jiné vypálila vesnice za frontou. 14.8. pak Italové zahájili první útok na Batognicu a na hřeben Mrzleho vrhu - oba skončily nezdarem a většina nástupů se rozpadla v obranné palbě. Další italské útoky na proběhly v úseku Krn - Mrzli vrh ve dnech 18.-19.8., ale opět skončily bez úspěchu. Rakousko-uherský XV. armádní sbor (který byl zodpovědný za celý úsek I od Krnu až pod Most na Soči) navíc dostal v průběhu bojů střední a těžké dělostřelectvo, které začalo opětovat palbu italských děl z Kolovratu a tím ulehčilo obráncům.
Line 920: Line 928:
 O půlnoci na 28.8. se Italové pokusili překvapivým útokem ještě jednou dobýt Vršič; bez úspěchu. 29.8. zaútočili znovu na Rombon, a 30.8. se pokusili prorazit v údolí Bovce - rovněž bez úspěchu. Na pravém křídle proběhl zároveň s tím poslední pokus o útok na Mrzli vrh (28.8.), kdy se po pěti nástupech během dne podařilo po setmění konečně prorazit zdejší obrannou linii, jen aby protiútok záloh útočníky zčásti vyhnal, zčásti odřízl a zničil. O půlnoci na 28.8. se Italové pokusili překvapivým útokem ještě jednou dobýt Vršič; bez úspěchu. 29.8. zaútočili znovu na Rombon, a 30.8. se pokusili prorazit v údolí Bovce - rovněž bez úspěchu. Na pravém křídle proběhl zároveň s tím poslední pokus o útok na Mrzli vrh (28.8.), kdy se po pěti nástupech během dne podařilo po setmění konečně prorazit zdejší obrannou linii, jen aby protiútok záloh útočníky zčásti vyhnal, zčásti odřízl a zničil.
  
 +
 +=== Zářijové boje ===
 Na horské frontě, kde už se blížil příchod zimy, si však Italové nemohli dovolit delší pauzu a jelikož italské velení požadovalo před zahájením hlavní ofenzivy na sočské frontě dobytí bovecké kotliny a tolminského předmostí, (tedy znovu stejné cíle, o jaké se italské jednotky neúspěšně pokoušely během srpna), v září se na horní Soču přeneslo hlavní těžiště italské aktivity. Na horské frontě, kde už se blížil příchod zimy, si však Italové nemohli dovolit delší pauzu a jelikož italské velení požadovalo před zahájením hlavní ofenzivy na sočské frontě dobytí bovecké kotliny a tolminského předmostí, (tedy znovu stejné cíle, o jaké se italské jednotky neúspěšně pokoušely během srpna), v září se na horní Soču přeneslo hlavní těžiště italské aktivity.
  
 První průzkumné boje proběhly na tolminském předmostí už v noci na 4. a na 5.9., hlavní útok pak 9.9. v poledne (boje trvaly až do noci), a znovu po 24hodinové intenzivní dělostřelecké přípravě 12.9., kdy Italové pětkrát vyrazili proti rakouským obranným liniím na obou výšinách tvořících předmostí, a pokaždé byli odraženi. Po delší pauza pak na konci září zaútočili ještě na Mrzli vrh a Vodil - podařilo se jim uchytit se na jihozápadním okraji Dolje donutit rakouské velení nasadit posily, ale ani další útoky v první polovině října průlom nepřinesly. Neúspěchem ovšem skončily i rakousko-uherské pokusy o jejich zahnání zpět. První průzkumné boje proběhly na tolminském předmostí už v noci na 4. a na 5.9., hlavní útok pak 9.9. v poledne (boje trvaly až do noci), a znovu po 24hodinové intenzivní dělostřelecké přípravě 12.9., kdy Italové pětkrát vyrazili proti rakouským obranným liniím na obou výšinách tvořících předmostí, a pokaždé byli odraženi. Po delší pauza pak na konci září zaútočili ještě na Mrzli vrh a Vodil - podařilo se jim uchytit se na jihozápadním okraji Dolje donutit rakouské velení nasadit posily, ale ani další útoky v první polovině října průlom nepřinesly. Neúspěchem ovšem skončily i rakousko-uherské pokusy o jejich zahnání zpět.
  
-Na opačném křídle fronty u Bovce chtělo italské velení nejdříve obsadit Rombon a Javoršček po obou stranách bovecké doliny, aby získalo přístup do údolí Koritnice a Soče. Samotný útok byl zahájen později, neboť se čekalo na posílení jednotek i dělostřelectva, ale dělostřelecké ostřelování pozic obránců probíhalo takřka nepřetržitě. 11.9. vyrazily italské oddíly proti Rombonu, kde byl jejich postup však rychle zastaven dělostřelectvem a následujícího dne ukončen, a proti Javorščeku a Vršiči; tři útoky proti vrcholku Vršiče byly odraženy, oddílům bersaglierů se však podařilo zakopat se bezprostředně pod pozicemi obránců na Javorščeku. 13.9. byl odražen jejich pokus dobýt vrchol a v noci byli vyhnáni protiútokem. Následující dva dny (14.-15.9.) zasypalo italské dělostřelectvo pozice obránců těžkou palbou a následovala vlna za vlnou italských útoků soustředěná především proti Javorščeku, ale také proti úpatí Rombonu, pozicím v boveckém údolí (Ravelnik) a Vršiči. Italové nedosáhli ničeho (kromě obsazení nevelkých pozic na jižním svahu Javorščeku) a 19.9. se stáhli do výchozích pozic; obě strany však utrpěly oborvské ztráty, na rakousko-uherské straně způsobené především zoufalým nedostatkem dělostřelectva (v porovnání s italským), na italské pak opakovanými útoky proti dobře opevněným a silně bráněným pozicím.+Na opačném křídle fronty u Bovce chtělo italské velení nejdříve obsadit Rombon a Javoršček po obou stranách bovecké doliny, aby získalo přístup do údolí Koritnice a Soče. Samotný útok byl zahájen později, neboť se čekalo na posílení jednotek i dělostřelectva, ale dělostřelecké ostřelování pozic obránců probíhalo takřka nepřetržitě. 11.9. vyrazily italské oddíly proti Rombonu, kde byl jejich postup však rychle zastaven dělostřelectvem a následujícího dne ukončen, a proti Javorščeku a Vršiči; tři útoky proti vrcholku Vršiče byly odraženy, oddílům bersaglierů se však podařilo zakopat se bezprostředně pod pozicemi obránců na Javorščeku. 13.9. byl odražen jejich pokus dobýt vrchol a v noci byli vyhnáni protiútokem. Následující dva dny (14.-15.9.) zasypalo italské dělostřelectvo pozice obránců těžkou palbou a následovala vlna za vlnou italských útoků soustředěná především proti Javorščeku, ale také proti úpatí Rombonu, pozicím v boveckém údolí (Ravelnik) a Vršiči. Italové nedosáhli ničeho (kromě obsazení nevelkých pozic na jižním svahu Javorščeku) a 19.9. se stáhli do výchozích pozic; obě strany však utrpěly oborvské ztráty, na rakousko-uherské straně způsobené především zoufalým nedostatkem dělostřelectva (v porovnání s italským), na italské pak opakovanými útoky proti dobře opevněným a silně bráněným pozicím. (OULK 3 - [[http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol3/FullSize/Leaflet020.jpg|příloha 20]])
  
  
Line 930: Line 940:
 Po zkušenostech z první, a především z druhé sočské bitvy byly na sočskou frontu - především na Kras - dopraveny vrtací soupravy, které měly za úkol zefektivnit budování obranných pozic a vylepšit jejich výslednou kvalitu. Ačkoliv dlouhá pauza mezi 2. a 3. bitvou poskytla obráncům velmi vítanou možnost doplnit jednotky, z nichž mnohé byly po skončení druhé bitvy zcela rozbité, vrátit na tabulkové početní stavy se podařilo jen oddíly nasazené severně od Vipavské doliny; jednotky na doberdobské planině měly ještě v okamžiku začátku třetí bitvy na Soči podstav celkem o 27 000 mužů. Navíc v důsledku odeslání některých jednotek na jiné fronty (8. ID do Tyrolska, kde měla nahradit německý Alpenkorps, 57. a 59. ID na Balkán) bylo i přes příjezd posil (60 IBrig na gorické předmostí okolo Sabotinu, 106. LdstID na jižní křídlo VII. sboru k Redipuglii, 28 ID namísto 57. a 59. ID na jižní křídlo celé fronty k Monfalcone) bylo na začátku října na sočské frontě k dispozici méně jednotek než na konci druhé bitvy na Soči. Vzrostl ale počet dělostřelectva (ze 462 hlavní na konci druhé bitvy na 604 na začátku třetí). Kritický Sektor III na Krasu byl rozdělen na severnější IIIa (VII. sbor) a jižnější IIIb (III. sbor). Po zkušenostech z první, a především z druhé sočské bitvy byly na sočskou frontu - především na Kras - dopraveny vrtací soupravy, které měly za úkol zefektivnit budování obranných pozic a vylepšit jejich výslednou kvalitu. Ačkoliv dlouhá pauza mezi 2. a 3. bitvou poskytla obráncům velmi vítanou možnost doplnit jednotky, z nichž mnohé byly po skončení druhé bitvy zcela rozbité, vrátit na tabulkové početní stavy se podařilo jen oddíly nasazené severně od Vipavské doliny; jednotky na doberdobské planině měly ještě v okamžiku začátku třetí bitvy na Soči podstav celkem o 27 000 mužů. Navíc v důsledku odeslání některých jednotek na jiné fronty (8. ID do Tyrolska, kde měla nahradit německý Alpenkorps, 57. a 59. ID na Balkán) bylo i přes příjezd posil (60 IBrig na gorické předmostí okolo Sabotinu, 106. LdstID na jižní křídlo VII. sboru k Redipuglii, 28 ID namísto 57. a 59. ID na jižní křídlo celé fronty k Monfalcone) bylo na začátku října na sočské frontě k dispozici méně jednotek než na konci druhé bitvy na Soči. Vzrostl ale počet dělostřelectva (ze 462 hlavní na konci druhé bitvy na 604 na začátku třetí). Kritický Sektor III na Krasu byl rozdělen na severnější IIIa (VII. sbor) a jižnější IIIb (III. sbor).
  
-Po velmi výrazném neúspěchu prvního náporu proti rakousko-uherským pozicím v první a druhé bitvě na Soči i v letních bojích na horské frontě byla italská armáda zle pošramocena a její vrchní velitel byl přesvědčen, že potřebuje několik týdnů na reorganizaci a přípravu na další operace. Odmítl proto brát ohled na žádost Francie a Velké Británie, které chystaly na druhou polovinu září ofenzivu na západní frontě a žádaly Itálii, aby ve stejné době zaútočila také, a dopřál svým armádám na Soči oddych až do poloviny října.+Po velmi výrazném neúspěchu prvního náporu proti rakousko-uherským pozicím v první a druhé bitvě na Soči i v letních bojích na horské frontě byla italská armáda zle pošramocena a její vrchní velitel byl přesvědčen, že potřebuje několik týdnů na reorganizaci a přípravu na další operace. Odmítl proto brát ohled na žádost Francie a Velké Británie, které chystaly na druhou polovinu září ofenzivu na západní frontě a žádaly Itálii, aby ve stejné době zaútočila také, a dopřál svým armádám na Soči oddych až do poloviny října, kdy byly dokončeny všechny přípravy a shromážděny potřebné zásoby munice. Za dva měsíce, které uplynuly od prvních bitev na Soči, byly italské jednotky na frontě doplněny, posíleny a vybaveny nejmodernější technikou (od přileb přes minomety až po děla). Zároveň ale Cadorna viděl, že rakousko-uherská ofenziva do jeho boku z Tyrolska, které se na začátku války obával, definitivně nehrozí. Do nové ofenzivy tedy vrhnul všechny síly a plánoval, že bude trvat tak dlouho, dokud se nepodaří rakousko-uherskou obrannou lini prolomit.
  
  
 ==== Čtvrtá bitva na Soči (10.11.-2.12.1915) ==== ==== Čtvrtá bitva na Soči (10.11.-2.12.1915) ====
  
-==== Horská fronta (červenec-prosinec 1915) ====+==== Horská fronta (říjen-prosinec 1915) ====
  
 ==== Pátá bitva na Soči (9.3.-17.3.1916) ==== ==== Pátá bitva na Soči (9.3.-17.3.1916) ====
celkovy_prehled_udalosti.1661693051.txt.gz · Last modified: 2022/08/28 15:24 by signumbelli1914