mirova_sluzba
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
mirova_sluzba [2013/12/26 15:26] – [Odvody] 77.242.95.76 | mirova_sluzba [2020/04/07 08:37] – [Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku] signumbelli1914 | ||
---|---|---|---|
Line 2: | Line 2: | ||
Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné. | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena po prusko-rakouské válce roku 1866 a rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 branným zákonem z roku 1868, který byl poté několikrát novelizován. Zásadní principy ale zůstávaly po celou dobu v podstatě stejné. Všeobecné branné povinnosti podléhali všichni občané mužského pohlaví mezi 19. a 42. rokem věku((během války se však toto rozmezí postupně rozšířilo až na období od 18. do 53. roku věku)) - to znamená, že v tomto období byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni ke službě. Vyřazeni z evidence a tedy zbaveni této povinnosti mohli být na základě lékařského nálezu, který je označil za služby zcela neschopné. | ||
+ | |||
+ | Z v úvahu přicházejících mužů byla zhruba polovina označena za služby neschopné nebo z jiného důvodu osvobozena.((Analyses des Stellungskrieges am Isonzo 1915--1917, str. 15)) | ||
===== Odvody ===== | ===== Odvody ===== | ||
- | Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích | + | Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích |
===== Zařazení k jednotce ===== | ===== Zařazení k jednotce ===== | ||
- | Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni | + | Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni jako: |
+ | - schopen | ||
+ | - schopen | ||
+ | - momentálně neschopen | ||
+ | - trvale neschopen služby; tito byli vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. | ||
- | Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční | + | Z těch, kteří byli schopni ke službě |
+ | Všichni schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, ve většině (cca 55 %) k příslušnému pěšímu pluku, většina zbytku (cca 23 %) k příslušnému pluku zeměbraneckému. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla k tříleté prezenční službě u své jednotky skutečně zařazena pouze část odvedených, | ||
===== Prezenční služba ===== | ===== Prezenční služba ===== | ||
- | Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost | + | Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik |
Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, | Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu, | ||
Line 23: | Line 30: | ||
- | Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly, | + | Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. V případě pluku zeměbraneckého pak 12 let (3 roky prezenční služby, 9 let v záloze). Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen |
====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ====== | ====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ====== |
mirova_sluzba.txt · Last modified: 2024/01/25 22:13 by signumbelli1914