User Tools

Site Tools


mirova_sluzba

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision
Previous revision
mirova_sluzba [2019/06/22 15:10]
127.0.0.1 external edit
mirova_sluzba [2020/04/07 08:37] (current)
signumbelli1914 [Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku]
Line 7: Line 7:
 ===== Odvody ===== ===== Odvody =====
  
-Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích odvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství,​ který musel být přítomen obvodům ve všech obcích svého okresu. Odvodní povinnost byla tříletá, mezi 21. a 23. rokem věku - to znamená, že každý muž byl povinnen dostavit se k odvodu v roce svých 21. narozenin, pokud nebyl odveden, tak opět v roce svých 22. narozenin, a pokud opět nebyl odveden, tak v roce svých 23. narozenin((Případem občana, který dvakrát nebyl odveden, ale napotřetí ano, je např. [[jaroslav_hasek|Jaroslav Hašek]])).+Odvody se konaly každého roku na jaře (březen--duben). Odvodní komise zasedaly v jednotlivých obcích odvodního okresu postupně během několika týdnů zpravidla dvakrát denně (dopoledne v jedné obci, odpoledne ve druhé), neboť byly tvořeny kromě místních úředníků (starosta) také důstojníkem doplňovacího vojenského velitelství,​ který musel být přítomen obvodům ve všech obcích svého okresu. Odvodní povinnost byla tříletá, mezi 21. a 23. rokem věku - to znamená, že každý muž byl povinnen dostavit se k odvodu v roce svých 21. narozenin, pokud nebyl odveden ​ani trvale zproštěn vojenské povinnosti, tak opět v roce svých 22. narozenin, a pokud opět nebyl odveden, tak v roce svých 23. narozenin((Případem občana, který dvakrát nebyl odveden, ale napotřetí ano, je např. [[jaroslav_hasek|Jaroslav Hašek]])).
  
 ===== Zařazení k jednotce ===== ===== Zařazení k jednotce =====
  
  
-Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni ​buď jako schopni ​služby se zbraní, schopni ​služby beze zbraně, nebo neschopni ​služby. Poslední bylijak už řečeno, vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti. Z těch, kteří byli schopni ke službě ve zbrani, se pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských těles - nejdříve společné armády, poté zeměbrany. Rakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných jednotek.+Muži mohli být na základě lékařské prohlídky klasifikováni jako
 +- schopen ​služby se zbraní 
 +- schopen ​služby beze zbraně 
 +- momentálně neschopen ​služby ​= fakticky odkladv dobové terminologie "​odstaviti",​ který ale spíše než ze zdravotních hledisek vycházel z nedostatku kapacity armády zařadit a vycvičit všechny potenciální odvedené; znamenal povinnost dostavit se k odvodu i v následujícím rocev případě třetího odvodu (ve 23 letech) pak nezařazení do armády a setrvání ve stavu domobrance 
 +- trvale neschopen služby; tito byli vyřazeni z vojenské evidence a zbaveni vojenské povinnosti.
  
-Všichni zbraně schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, v naprosté většině k příslušnému pěšímu pluku. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla pravidelně zhruba třetina odvedených k tříleté prezenční ​službě ​u své jednotkykdežto zbylé dvě třetiny byly zařazeny do náhradní zálohy své jednotkyNáhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát ​jednotek ​v poli.+ch, kteří byli schopni ke službě ​ve zbranise pak každoročně naplňovaly kontingenty vojenských ​těles - nejdříve společné armády, poté zeměbranyRakouská armáda se doplňovala na teritoriálním základě, což znamená, ​že každá jednotka měla určen svůj doplňovací okres - krajané tedy sloužili u stejných ​jednotek.
  
 +Všichni schopní byli tak zařazeni k některé jednotce, která se doplňovala z daného území, ve většině (cca 55 %) k příslušnému pěšímu pluku, většina zbytku (cca 23 %) k příslušnému pluku zeměbraneckému. Jelikož odvodní kontingenty v Rakousku byly výrazně nižší než byl počet mužů, kteří byli k dispozici, byla k tříleté prezenční službě u své jednotky skutečně zařazena pouze část odvedených,​ kdežto druhá část byla zařazena do tzv. náhradní zálohy((jaká část odvedených byla ve skutečnosti zařazena do náhradní zálohy, nedaří se nám zatím spolehlivě zjistit; někdy se uvádí, že až dvě třetiny, ale to bude pravděpodobně omyl pramenící z nepochopení celé složité struktury RU armády)). Náhradní záložníci namísto tříleté prezenční služby absolvovali pouze osmitýdenní základní výcvik a s jejich dalším výcvikem se počítalo až v případě vypuknutí války, kdy byli určeni k nahrazování ztrát jednotek v poli.
 ===== Prezenční služba ===== ===== Prezenční služba =====
  
-Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik a důstojnický kurz (dohromady trvající jeden rok). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost ​byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce a absolvovat celou prezenční službu.+Nováčci rukovali v Rakousku-Uhersku dnem 1.10. každého roku, aby absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletou((ačkoliv poslední novelou branného zákona z roku 1912 byla délka prezenční služby u pěchoty snížena na 2 roky, účinnost tohoto opatření byla odložena až na rok 1914, kdy jejímu uvedení do praxe zamezilo vypuknutí války)) prezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik ​(8 týdnů) ​a důstojnický kurz (několik měsíců). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost, ve které dosloužili zbytek ze své 12měsíční prezenční služby. Tito muži byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce ​bez hodnosti ​a absolvovat celou (tříletou) ​prezenční službu.
  
 Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu,​ měla navíc většina pěších pluků jeden odloučený prapor, který byl posádkou právě v Bosně, takže jeho příslušníci nesloužili společně s ostatními rodáky v plukovním posádkovém městě, ale v Bosně. Jednotlivé pluky z Českých zemí byly posádkou často ve městě ležícím v jejich doplňovacích okrese, takže muži sloužili ve svém regionu, některé byly ovšem přeloženy do jiných měst nebo přímo do jiné země (např. Rakousy). Od roku 1878, kdy Rakousko-Uhersko okupovalo Bosnu a Hercegovinu,​ měla navíc většina pěších pluků jeden odloučený prapor, který byl posádkou právě v Bosně, takže jeho příslušníci nesloužili společně s ostatními rodáky v plukovním posádkovém městě, ale v Bosně.
Line 25: Line 30:
  
  
-Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly,​ stavěly se až v případě války a byly určeny k týlové a pomocné službě). Domobrana byla ještě podle věku rozdělena na dvě výzvy (nejstarší 4 ročníky tvořily druhou výzvu), přičemž se počítalo s tím, že v případě války bude nejdříve povolána pouze 1.výzva a teprve v případě potřeby i 2. výzva.+Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné. V případě pěších pluků trvala služba v něm dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. V případě pluku zeměbraneckého pak 12 let (3 roky prezenční služby, 9 let v záloze). Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen ​ještě ​na dva roky do zeměbrany((to byl de facto pozůstatek původního systému, v němž zeměbranecké jednotky v míru vůbec neexistovaly a měly se stavět až v případě války právě z mužů, kteří ukončili svých 10 let služby ve své jednotce)). Poté byli všichni už vedeni pouze jako domobranci (domobranecké jednotky v míru neexistovaly,​ stavěly se až v případě války a byly určeny k týlové a pomocné službě). Domobrana byla ještě podle věku rozdělena na dvě výzvy (nejstarší 4 ročníky tvořily druhou výzvu), přičemž se počítalo s tím, že v případě války bude nejdříve povolána pouze 1. výzva a teprve v případě potřeby i 2. výzva.
  
 ====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ====== ====== Typický průběh vojenské služby v Rakousku-Uhersku ======
mirova_sluzba.1561209047.txt.gz · Last modified: 2019/06/22 15:10 by 127.0.0.1