User Tools

Site Tools


mobilizace

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
mobilizace [2020/02/01 19:31] – [Opakované odvody] signumbelli1914mobilizace [2024/01/25 21:59] (current) – [Rozšíření věkové hranice pro službu v armádě] signumbelli1914
Line 1: Line 1:
 ====== Mobilizace a povolávání za války ====== ====== Mobilizace a povolávání za války ======
 +
 +[[odvody_za_valky|Přehled všech odvodů za války poskytuje tato tabulka]]
  
 ===== Mobilizace ===== ===== Mobilizace =====
  
-V okamžiku mobilizace v létě 1914 byl v prezenční službě ročník 1890 (sloužili od podzimu 1911 a byli krátce před očekávaným odchodem do civilu), ročník 1891 (sloužili od podzimu 1912) a ročník 1892 (sloužili od podzimu 1913). Tito muži tvořili mírový stav armády.+V okamžiku mobilizace v létě 1914 byl v prezenční službě **ročník 1890** (sloužili od podzimu 1911 a byli krátce před očekávaným odchodem do civilu), **ročník 1891** (sloužili od podzimu 1912) a **ročník 1892** (sloužili od podzimu 1913). Tito muži tvořili mírový stav armády.
  
-Krom nich byli okamžikem mobilizace povoláni všichni záložníci, tedy muži **ročníků 1881-1889**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29, uvádí od 1882má to ale podle mě blbě, záložníci (včetně zeměbrany) byli do ročníku 1881, neboť jich muselo být 9 ročníků)), kteří si byli v letech 1902-1913 odbyli prezenční službu. Ti doplnili mírové početní stavy jednotek na válečné. Navíc byli povoláni vycvičení domobranci I. výzvy, tedy muži **ročníků 1876-1880**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29)), kteří už byli (po odbytí prezenční služby v letech 1897-1904) ve svých 34 letech vyřazeni ze zálohy svých jednotek (v pásmu I. armádního sboru byli povoláni i vycvičení domobranci II. výzvy, tedy **ročníky 1872-1875**). Z těch byly sestaveny domobranecké jednotky (ty v míru neexistovaly). Armáda v tomto složení během několika dnů po mobilizaci vytáhla do pole.+Krom nich byli okamžikem mobilizace povoláni všichni záložníci, tedy muži **ročníků 1882-1889**((Klose; Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29; POZOR ale: Pokud byl někdo odveden o rok či dva pozdějitak byl o rok či dva déle v záloze své jednotky a fakticky tak byli ke svým jednotkám povoláni i někteří muži ročníků 1881 a 1880; VL IR 81 jednoznačně potvrzují ročník 1881, ovšem 1880 se prakticky nevyskytuje, což je trochu záhada...)), kteří si byli v letech 1903-1913 odbyli prezenční službu. Ti doplnili mírové početní stavy jednotek na válečné. Navíc byli povoláni vycvičení domobranci I. výzvy, tedy muži **ročníků 1877-1881**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29, píše ovšem po 1876, což je v rozporu s Klosem uváděným údajem o tom, že od 38 let včetně je druhá výzva)), kteří už byli (po odbytí prezenční služby v letech 1897-1904) ve svých 34 letech vyřazeni ze zálohy svých jednotekv pásmu armádních sborů sousedících s Ruskem, Rumunskem, Srbskem a Itálií byli povoláni i vycvičení domobranci II. výzvy((Klose)), tedy **ročníky 1872-1876** (na našem území se o týkalo oblasti I. armádního sboru). Z těch byly sestaveny domobranecké jednotky (ty v míru neexistovaly). Armáda v tomto složení během několika dnů po mobilizaci vytáhla do pole.
  
-Navíc byli předčasně povoláni muži **ročníku 1893**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29)), kteří měli na vojnu nastoupit na podzim 1914; po několikatýdenním výcviku odcházeli na frontu v listopadu 1914((VL IR 81)). Povoláni byli také náhradní záložníci **ročníků 1881-1892**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29)) (čili muži, kteří byli sice při odvodech svých ročníků uznáni za schopné vojenské služby, ale nebyli povoláni k prezenční službě a namísto ní prošli jen zkráceným 8-týdenním výcvikem). Jejich většina zůstala v kasárnách a po odchodu jednotek do pole začal jejich válečný výcvik, aby mohli nahrazovat ztráty utrpěné jednotkami v poli; někteří z nich však zřejmě odešli na frontu hned s plukem, a každopádně byli ve větším počtu zařazováni už do II. pochodových praporů v září.+Povoláni byli také náhradní záložníci **ročníků 1882-1892**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29)) (čili muži, kteří byli sice při odvodech svých ročníků uznáni za schopné vojenské služby, ale nebyli povoláni k prezenční službě a namísto ní prošli jen zkráceným 8-týdenním výcvikem). Jejich většina zůstala v kasárnách a po odchodu jednotek do pole začal jejich válečný výcvik, aby mohli nahrazovat ztráty utrpěné jednotkami v poli; někteří z nich však zřejmě odešli na frontu hned s plukem, a každopádně byli ve větším počtu zařazováni už do II. pochodových praporů v září.
  
-Na začátku září 1914 byli povoláni vycvičení domobranci II. výzvytedy ročníky 1872-1875 z území ostatních sborových okrsků((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 41)) (jejich povolání vyhlášeno 20.8.((Lidové noviny, 17.10.194)) )+Navíc byli v příhraničních oblastech okamžitě ((Klose))ve zbytku země 25.-26. srpna předčasně povoláni muž**ročníku 1893**((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 29)), kteří měli na vojnu nastoupit na podzim 1914; po několikatýdenním výcviku odcházeli na frontu v listopadu 1914((VL IR 81)).
  
 +Na začátku září 1914 (v Uhersku 25.-28.8.) byli povoláni vycvičení domobranci II. výzvy ((Pichlík: Čeští vojáci proti válce, str. 41; Klose)), tedy ročníky 1872-1875 i z území ostatních sborových okrsků (jejich povolání vyhlášeno 20.8.((Lidové noviny, 17.10.194)) ).
 +
 +Ve výsledku se tedy mobilizace týkala všech vycvičených mužů **ročníků 1872-1893**, kterých narukovalo cca 2,9 milionů (včetně 66 000 příslušníků pracovních oddílů a 54 000 důstojníků mimo službu), aby společně s 450 000 muži v aktivní službě (včetně 36 000 důstojníků) vytvořili zmobilizovanou rakousko-uherskou armádu čítající 3 350 000 mužů.
 ===== Předčasné odvody ===== ===== Předčasné odvody =====
  
-V druhé polovině září byly nařízeny ((Lidové noviny, 17.10.1914)) a v říjnu proběhly předčasné odvody, které se týkaly mužů ročníku 1894 (tedy těch, kteří by v míru šli k odvodům na jaře 1915 a prezenční službu by nastoupili v říjnu 1915) a také mužů ročníků 1893 a 1892, kteří při pravidelném odvodu na jaře 1914 dostali odklad (zurückzustellen, dobově česky "odstaviti") - nebyli tedy odvedeni, ale ani prohlášeni za neschopné služby.((Svolávací vyhláška, Lidové noviny 19.9. (ranní vydání) )) Hned na konci října 1914 (26 byli odvedení také povoláni ke službě ve zbrani; ročník 1894 na frontu odcházel v lednu 1915((VL IR 81)).+V druhé polovině září byly nařízeny ((Lidové noviny, 17.10.1914)) a v říjnu proběhly předčasné odvody, které se týkaly mužů ročníku 1894 (tedy těch, kteří by v míru šli k odvodům na jaře 1915 a prezenční službu by nastoupili v říjnu 1915) a také mužů ročníků 1893 a 1892, kteří při pravidelném odvodu na jaře 1914 dostali odklad (zurückzustellen, dobově česky "odstaviti") - nebyli tedy odvedeni, ale ani prohlášeni za neschopné služby.((Svolávací vyhláška, Lidové noviny 19.9. (ranní vydání) )) Hned na konci října 1914 (26.) byli odvedení také povoláni ke službě ve zbrani; ročník 1894 na frontu odcházel v lednu 1915((VL IR 81)).
  
 ===== Opakované odvody ===== ===== Opakované odvody =====
  
-Odvody dalších mužů pak probíhaly po celou válku -- další vojáci byli získáváni jednak rozšiřováním věkové hranice pro vojenskou službu (nakonec se vojenská povinnost vztahovala na muže mezi 18 a 53 lety věku) a jednak opakovanými odvody, k nimž se dostavovali už jednou za služby neschopné prohlášení branci, kteří byli díky sníženým nárokům a přísnějšímu posuzování důvodů neschopnosti zčásti "uschopňováni".+Odvody dalších mužů pak probíhaly po celou válku -- další vojáci byli získáváni opakovanými odvody, k nimž se dostavovali už jednou za služby neschopné prohlášení branci, kteří byli díky sníženým nárokům a přísnějšímu posuzování důvodů neschopnosti zčásti "uschopňováni".
  
-22.10. byla na druhou polovinu listopadu (15.11.--2.12.) vyhlášena ehlídka osob ročníků 1878--1890 domobraneckou službou povinných (tedy od prvního roku záložníků až po I. výzvu domobrany včetně), kteří byli při prohlídce před rokem 1914 uznáni za nezpůsobilé nebo superarbitrováni ((Lidové noviny, 17.10.1914 a 13.11.1914 (ranní vydání) )). Takových mužů se dostavilo přes 1 750 000((ačkoliv Národní Listy, 21.10.1914, ranní vydání, a Lidové noviny, 22.10.1914, ranní vydání vypočítávají, že jich mohlo být v celém Rakousku-Uhersku zhruba 2,2--2,5 milionu)), za schopné bylo prohlášeno a na konci ledna 1915 povoláno 619 000 z nich((OULK 2, Beilag 2)).+První z nich byly oznámeny 22.10. na druhou polovinu listopadu (15.11.--2.12.), jednalo se o ehlídku osob ročníků 1878--1890 domobraneckou službou povinných (tedy od prvního roku záložníků až po I. výzvu domobrany včetně), kteří byli při prohlídce před rokem 1914 uznáni za nezpůsobilé nebo superarbitrováni ((Lidové noviny, 17.10.1914 a 13.11.1914 (ranní vydání) )). Takových mužů se dostavilo přes 1 750 000((Klose: Deckung des Personellen Bedarfes; ačkoliv Národní Listy, 21.10.1914, ranní vydání, a Lidové noviny, 22.10.1914, ranní vydání vypočítávají, že jich mohlo být v celém Rakousku-Uhersku zhruba 2,2--2,5 milionu)), za schopné bylo prohlášeno a na konci ledna 1915 povoláno 619 000 z nich((OULK 2, Beilag 2)). 
 + 
 +Opakované odvody pak probíhaly po celou dobu války ještě mnohokrát (viz [[odvody_za_valky|přehled všech odvodů za války]]).
  
-V dubnu 1915 byli do Landsturmu odváděni 18--20iletí ((Analyse des Stellungskrieges am Isonzo 1915--1917, str. 30)) 
  
-Mezi 6.4. a 6.5. 1915 byli odváděni domobranci ročníků 1873--1877((Naše Velká válka, 3. díl)), povoláni na konci května 1915((https://www.leo-bw.de/media/wlb_plakate/current/delivered/jpg/2_00059.jpg)). 
  
 ===== Rozšíření věkové hranice pro službu v armádě ===== ===== Rozšíření věkové hranice pro službu v armádě =====
  
-Na konci května byla povinná vojenská služba rozšířena o 7 let na horní hranici (tedy do 50 let věku) a o 1 rok na spodní (tedy od 18 let věku). +Na konci května 1915 byla povinná vojenská služba rozšířena o 7 let na horní hranici (tedy do 50 let věku) a o 1 rok na spodní (tedy od 18 let věku). 
  
-Na konci července 1915 byli odváděni už i domobranci ročníku 1865((Pravděpodobně šlo o odvody všech nových ročníků?)), od léta byli postupně povoláváni do vojska. 43-50letí muži byli odváděni jen zčásti a na přelomu let 1915 a 1916 bylo rozhodnuto, že budou nahrazovat mladší ročníky v týlové službě, aby tyto mohly být zařazeny do bojových jednotek; do května 1916 tímto způsobem nahrazeno přes 300 000 mužů, později ještě dalších 70 000.((OULK 4, str. 96 angl. verze))+Nejstarší domobranci ročníku ročníku 1865 byly odvedeni poprvé na konci července 1915, od léta byli postupně povoláváni do vojska. Tito 43-50letí muži byli však odváděni jen zčásti a na přelomu let 1915 a 1916 bylo rozhodnuto, že budou nahrazovat mladší ročníky v týlové službě, aby tyto mohly být zařazeny do bojových jednotek; do května 1916 tímto způsobem nahrazeno přes 300 000 mužů, později ještě dalších 70 000.((OULK 4, str. 96 angl. verze))
  
-(V říjnu 1915 odváděn ročník 1895.((Vzpomínky Františka Marka)) )+Nejmladší povinní - tedy 18letí - byli odvedeni v roce 1915 v červnu/červenci, povoláni však až v říjnu (na frontu se první z nich dostali v lednu 1916 s XVIII. pochodovými formacemi). roce 1916 byli 18letí odvedeni už v dubnu/květnu a povoláni hned v květnu, na frontu se tak první z nich mohli dostat už na konci léta. V roce 1917 se odvody 18letých konaly v únoru a povoláni byli v březnu, na frontu se tak mohli dostat opět už v létě. V roce 1918 pak odvody 18letých proběhly hned v lednu a povolání v únoru.
  
-V říjnu 1915 byli povoláni 18letí((Brda, Jaroslav: Vzpomínky z války)) (na frontu začínali odcházet v lednu 1916 s XVIII. pochodovými formacemi).+ 
 +===== Zprošťování služby ======
  
 Na druhou stranu, v roce 1915 dosáhl počet mužů vojenské služby jinak schopných, ale zproštěných z hospodářských důvodů, počtu 950 000, a 25 000 z dříve povolaných bylo z těchže důvodů ze služby propuštěno. V době setí a sklizně bylo na dovolenou v roce 1915 posláno celkem 718 000 mužů a 62 000 bylo posláno přímo na práce v zemědělství.((OULK 4, str. 99 angl. verze)) Na druhou stranu, v roce 1915 dosáhl počet mužů vojenské služby jinak schopných, ale zproštěných z hospodářských důvodů, počtu 950 000, a 25 000 z dříve povolaných bylo z těchže důvodů ze služby propuštěno. V době setí a sklizně bylo na dovolenou v roce 1915 posláno celkem 718 000 mužů a 62 000 bylo posláno přímo na práce v zemědělství.((OULK 4, str. 99 angl. verze))
Line 39: Line 45:
 ===== Stabilizace situace ===== ===== Stabilizace situace =====
  
-Na počátku roku 1916 (po odchodu XVIII. pochodových praporů) bylo v zázemí k dispozici pouze 75 000 náhradníků. Zhruba 600 000 dalších mužů bylo však již odvedeno a čekalo na povolání. Znamenalo to, že armáda má dostatek lidských rezerv na udržování svých početních stavů pouze do podzimu 1916. Začalo se uvažovat o povolání 17letých mužů a rozšíření horní hranice vojenské povinnosti na 55 let.((OULK 4, str. 99 angl. verze)) Vzhledem k vývoji války ale nakonec nebylo takového opatření třeba a po zbytek války si rakousko-uherská armáda, jejíž celkový početní stav se od roku 1917 začal snižovat, už vystačila s odváděním nově dorůstajících ročníků (plus nějakými dalšími opakovanými odvody???)+Na počátku roku 1916 (po odchodu XVIII. pochodových praporů) bylo v zázemí k dispozici pouze 75 000 náhradníků. Zhruba 600 000 dalších mužů bylo však již odvedeno a čekalo na povolání. Znamenalo to, že armáda má dostatek lidských rezerv na udržování svých početních stavů pouze do podzimu 1916. Začalo se uvažovat o povolání 17letých mužů a rozšíření horní hranice vojenské povinnosti na 55 let.((OULK 4, str. 99 angl. verze)) Vzhledem k vývoji války ale nakonec nebylo takového opatření třeba a po zbytek války si rakousko-uherská armáda, jejíž celkový početní stav se od roku 1917 začal snižovat, už vystačila s odváděním nově dorůstajících ročníků a opakovaným "prosíváním" všech mužů do 50 let věku
  
 V zimě 1917/1918 bylo odvedeno 70 % mužů schopných služby, zatímco zbytek pracoval ve válečném průmyslu. V zimě 1917/1918 bylo odvedeno 70 % mužů schopných služby, zatímco zbytek pracoval ve válečném průmyslu.
- 
-===== Celkový pohled ===== 
  
 Za celou dobu trvání války zmobilizovalo Rakousko-Uhersko asi 7 500 000 mužů, tedy zhruba 60% mužského obyvatelstva mezi 18 a 53 lety věku.((Velké dějiny Zemí Koruny české, str. 611)) Za celou dobu trvání války zmobilizovalo Rakousko-Uhersko asi 7 500 000 mužů, tedy zhruba 60% mužského obyvatelstva mezi 18 a 53 lety věku.((Velké dějiny Zemí Koruny české, str. 611))
 +
 +
mobilizace.1580581907.txt.gz · Last modified: 2020/02/01 19:31 by signumbelli1914