odvody
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
odvody [2013/12/21 21:33] – 77.242.95.76 | odvody [2019/02/11 20:25] – signumbelli1914 | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== Systém doplňování ====== | + | ====== Systém |
Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868. Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19--42 let. | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868. Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19--42 let. | ||
- | Před odvodní komise se každým rokem dostavilo z Předlitavska necelých 500 000 mužů. Z nich bylo odvedeno (označeno za schopné vojenské služby) průměrně okolo 150 000 mužů. Z nich zhruba 60 000 bylo zařazeno do prezenční služby a zbylých 90 000 do náhradní zálohy. Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů: | + | Před odvodní komise se každým rokem dostavilo z Předlitavska necelých 500 000 mužů. Z nich bylo odvedeno (označeno za schopné vojenské služby) průměrně okolo 150 000 mužů((Podle Prit Bruttar: Collision of Empires, str. 70, bylo v RU každoročně vycvičeno 0,29 % populace (což sedí k tomuto číslu), kdežto ve Francii 0,75 %, v Německu 0,49 % a v Rusku 0,35 %.)). Z nich zhruba 60 000 bylo zařazeno do prezenční služby a zbylých 90 000 do náhradní zálohy. Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů: |
* byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání | * byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání | ||
* rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu. | * rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu. | ||
+ | |||
+ | Podle branného zákona z roku 1889 byl počet zařazených do armády každého roku omezen na cca 103 000 mužů pro společnou armádu a 31 000 pro Landwehr a honvéd((Prit Buttar: Collision of Empires, str. 70.)). | ||
+ | |||
Do roku 1914 vzrostl počet mužů v Předlitavsku zařazených do prezenční služby postupně na 115 000. | Do roku 1914 vzrostl počet mužů v Předlitavsku zařazených do prezenční služby postupně na 115 000. | ||
+ | |||
+ | Všechny jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základě, tedy každá jednotka rakousko-uherské armády měla určen doplňovací obvod skládající se z několika sousedících politických okresů (s výjimkou speciálních a některých technických jednotek, které se doplňovaly z celého území státu). Důstojníci byli běžně zařazováni k jednotce mimo svou domovskou oblast, což však platí tím více, čím vyšší byla důsltojnická hodnost -- zatímco vysoký důstojník mohl sloužit u libovolné jednotky a během své kariéry ji několikrát změnil, nižší důstojníci (a obzvláště záložní důstojníci) zpravidla sloužili u své vlastní jednotky nebo aspoň u jednotky tvořené vojáky stejné národnosti. | ||
+ | |||
+ | [[jednotky_mapy|Mapy doplňovacích obvodů]] | ||
+ | \\ | ||
+ | [[http:// |
odvody.txt · Last modified: 2024/01/25 22:11 by signumbelli1914