Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868 (to mělo cca 42 milionů obyvatel). Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19–42 let.

Před odvodní komise se každým rokem dostavilo z Předlitavska necelých 500 000 mužů. Z nich bylo odvedeno k prezenční službě průměrně okolo 150 000 mužů¹⁾. Údaj, který se týká pravděpodobně staršího období (možná hned po zavedení povinné služby?) hovoří o tom, že zhruba 60 000 odvedených mužů bylo zařazeno do prezenční služby a 90 000 do náhradní zálohy.

Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů:

• byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání (poslední navýšení před válkou proběhlo v roce 1889, od kterého roku platily ty stejné kontingenty až po rok 1912, kdy byly navýšeny a snížena délka prezenční služby na dva roky, ovšem s platností od roku 1914, tedy před válkou se již nestihlo projevit)
• rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu.

Podle branného zákona z roku 1889 byl počet zařazených do armády každého roku omezen na cca 103 000 mužů pro společnou armádu a 31 000 pro Landwehr a honvéd²⁾.

Do roku 1914 vzrostl počet mužů v Předlitavsku zařazených do prezenční služby postupně na 115 000.

Všechny jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základě, tedy každá jednotka rakousko-uherské armády měla určen doplňovací obvod skládající se z několika sousedících politických okresů (s výjimkou speciálních a některých technických jednotek, které se doplňovaly z celého území státu). Důstojníci byli běžně zařazováni k jednotce mimo svou domovskou oblast, což však platí tím více, čím vyšší byla důsltojnická hodnost – zatímco vysoký důstojník mohl sloužit u libovolné jednotky a během své kariéry ji několikrát změnil, nižší důstojníci (a obzvláště záložní důstojníci) zpravidla sloužili u své vlastní jednotky nebo aspoň u jednotky tvořené vojáky stejné národnosti.

Mapy doplňovacích obvodů
Vyhledávání jednotek podle obce