reorganizace_ru_armady
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
reorganizace_ru_armady [2017/09/20 14:40] – [Vytvoření Sturmtruppen (1916)] signumbelli1914 | reorganizace_ru_armady [2017/09/20 14:41] – [Budování letectva a protiletadlové obrany (1916)] signumbelli1914 | ||
---|---|---|---|
Line 25: | Line 25: | ||
Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů). | Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů). | ||
- | ==== Vytvoření Sturmtruppen (1916-1917) ==== | + | |
- | Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě 1916--1917 pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka; u každé armády byl vytvořen úderný prapor((Konference Praha 2017)). | + | |
==== Pěchotní děla (1916) ==== | ==== Pěchotní děla (1916) ==== | ||
Do konce roku 1916 byl každý pěší pluk a samostatný pěší prapor vybaven minimálně jednou četou lehkých pěchotních 37mm děl (s jednou hlavní); snahou bylo vybavit každou jednotku dvěma takovými četami. Pěší jednotky však nepovažovaly toto opatření za dostatečné, | Do konce roku 1916 byl každý pěší pluk a samostatný pěší prapor vybaven minimálně jednou četou lehkých pěchotních 37mm děl (s jednou hlavní); snahou bylo vybavit každou jednotku dvěma takovými četami. Pěší jednotky však nepovažovaly toto opatření za dostatečné, | ||
Line 35: | Line 34: | ||
Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů. | Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů. | ||
+ | ==== Vytvoření Sturmtruppen (1916-1917) ==== | ||
+ | Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě 1916--1917 pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka; u každé armády byl vytvořen úderný prapor((Konference Praha 2017)). | ||
==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ==== | ==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ==== | ||
V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Nové pluky z českých a slovenských vojáků]]); | V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Nové pluky z českých a slovenských vojáků]]); |
reorganizace_ru_armady.txt · Last modified: 2024/01/23 23:09 by signumbelli1914