User Tools

Site Tools


reorganizace_ru_armady

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
reorganizace_ru_armady [2017/09/10 21:01] – [Velká reorganizace pěších jednotek (1917)] signumbelli1914reorganizace_ru_armady [2024/01/23 23:09] (current) – [Reorganizace RU armády] signumbelli1914
Line 2: Line 2:
  
 Už od počátku války probíhala postupná reorganizace [[domobrana|domobrany]]. Už od počátku války probíhala postupná reorganizace [[domobrana|domobrany]].
 +
 +25.11.1914 bylo rozhodnuto o vytvoření nového 103. pěšího pluku ve sborové oblasti Temešvár (složila ho po jednotlivých setninách náhradní tělesa IR 29, IR 33, IR 39, IR 43 a IR 101, štáb dodal IR 61)((AOK, Kt. 7)).
  
 ==== Rozšiřování dělostřelectva (1915-1916) ==== ==== Rozšiřování dělostřelectva (1915-1916) ====
Line 14: Line 16:
  
 ==== Zvýšení počtu kulometů u pěších pluků (podzim 1915 - podzim 1916) ==== ==== Zvýšení počtu kulometů u pěších pluků (podzim 1915 - podzim 1916) ====
-Poznatek, že pěší jednotky by měly být vybaveny větším počtem kulometu, vyvstal z válečných zkušeností poměrně brzo. Vzhledem malé kapacitě na jejich výrobu ale nemohlo být se zvyšováním jejich počtů započato dříve než na podzim 1915. Bylo rozhodnuto, že každý prapor (který měl jedno kulometné oddělení o dvou kulometech) dostane postupně druhé, přičemž přednostně byly takto dozbrojovány jednotky na italské frontě. Do konce roku 1915 získalo druhé kulometné oddělení 251 praporů, do dubna 1916 už ho mělo 487 praporů a zbylé prapory ho dostaly ve druhé polovině roku. Od ledna 1916 byla tato dvě praporní kulometná oddělení sloučena v jedno oddělení (o 4 kulometech), které se v roce 1916 stalo kulometnou setninou. Na podzim 1916 se stav kulometné setniny začal zvyšovat na 8 kulometů.+Poznatek, že pěší jednotky by měly být vybaveny větším počtem kulometu, vyvstal z válečných zkušeností poměrně brzo. Vzhledem malé kapacitě na jejich výrobu ale nemohlo být se zvyšováním jejich počtů započato dříve než na podzim 1915. Bylo rozhodnuto, že každý prapor (který měl jedno kulometné oddělení o dvou kulometech) dostane postupně druhé, přičemž přednostně byly takto dozbrojovány jednotky na italské frontě. Do konce roku 1915 získalo druhé kulometné oddělení 251 praporů, do dubna 1916 už ho mělo 487 praporů a zbylé prapory ho dostaly ve druhé polovině roku. Od ledna 1916 byla tato dvě praporní kulometná oddělení sloučena v jedno oddělení (o 4 kulometech), které se v roce 1916 stalo kulometnou setninou. Na podzim 1916 se stav kulometné setniny začal zvyšovat na 8 kulometů, kompletně dosaženo ho bylo o rok později.
  
 ==== Rozšíření technických oddílů (1915-1916) ==== ==== Rozšíření technických oddílů (1915-1916) ====
Line 25: Line 27:
 Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů). Už v roce 1916 byly vypracovány plány na velkou reorganizaci armády, která však měla být provedena až po skončení války. Už nyní však byly podniknuty některé kroky, které s ní byly v souladu, konkrétně postaveno několik nových pěších pluků: IR 105, IR 106, IR 107, IR 108 a IR 109 (ačkoliv poslední dva byly na přelomu let 1916 a 1917 zrušeny), bhIR 5 a HIR 33. Události na východní frontě a nedostatek mužů k nahrazování ztrát však bránily větší početní expanzi pěších jednotek. Vývoj válečné techniky a taktiky si vyžádal vznik nových druhů vojenských oddílů -- jednalo se zpravidla o malé specializované jednotky: setniny pro vedení vysokohorské války (do konce roku 8 setnin po 3 pěších a jedné kulometné četě), oddíly horských vůdců (do konce roku 12 oddílů čítajících celkem 1200 alpinů, na počátku roku 1917 se rozrostly na 13 oddílů čítajících 1995 mužů).
  
-==== Sturmtruppen (1916) ==== 
-Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka. 
  
 ==== Pěchotní děla (1916) ==== ==== Pěchotní děla (1916) ====
Line 36: Line 36:
 Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů. Se zvyšujícím se nasazením letectva ze strany nepřítele bylo nutné reagovat i zaváděním nových protiletadlových oddílů (FlaK) - do konce roku 1916 bylo postaveno 60 samostatných protiletadlových čet, které byly na konci roku zařazeny jakožto páté baterie do jednotlivých pluků polních kanonů.
  
 +==== Vytvoření Sturmtruppen (1916-1917) ====
 +Po německém vzoru byly zavedeny úderné prapory, které tvořily zpočátku tréninkové jednotky, ve kterých se vojáci učili nové útočné taktice; počítalo se ovšem s tím, že později budou tyto prapory provádět opravdové útočné operace na frontě. V zimě 1916--1917 pak byla u každé setniny vytvořena jedna či dvě úderné hlídky (patrol), vybavené nejmodernější výzbrojí a vycvičené v boji zblízka; u každé armády byl vytvořen úderný prapor((Konference Praha 2017, G. Artl)).
 ==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ==== ==== Velká reorganizace pěších jednotek (1917) ====
-V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Reorganizace pěších pluků]])+V květnu 1917 se nejvyšší velení rozhodlo provést už během války velkou reorganizaci armády, kterou již delší dobu plánovalo na dobu po skončení války. Její podstatou bylo sjednocení a snížení síly pěších divizí, které se měly nově skládat vždy ze dvou brigád a disponovat dohromady 12 prapory; každý pěší pluk měl totiž nově mít namísto dosavadních čtyř jen tři prapory, divize se pak měla skládat buď ze 4 pěších pluků, nebo ze 3 pluků a 3 samostatných praporů (myslivecké prapory byly zachovány). Nové pěší pluky (s čísly 103--138) vznikly z jednotlivých praporů dosavadních pluků, a to tak, aby byly spojeny vždy prapory doplňované ze stejnojazyčné oblasti ([[reorganizace_pluku_1918|Nové pluky z českých a slovenských vojáků]]); reorganizace doplňovacích obvodů měla proběhnout až po válce, prozatím nové pluky neměly své doplňovací velitelství a vojáci k nim byli posíláni od stávajících doplňovacích velitelství.  
 + 
 +Reorganizace začala v říjnu 1917 a přesuny jednotek, které si vyžádala, probíhaly několik měsíců. Zeměbraneckých a domobraneckých pluků, které měly vždy pouze 3 prapory, se reforma nedotkla, stejně jako praporů polních myslivců a pohraničních myslivců. Naopak zcela zrušeny byly horské brigády (předpokládalo se, že každá divize bude po vybavení potřebným vybavením schopná horského boje). Jezdecké divize byly nominálně zachovány, ale byly již nyní čistě pěšími jednotkami. 
 + 
 +==== Systemizace jezdeckých divizí jakožto pěších jednotek (1917) ==== 
 +Na jaře 1917 byla většina jezdeckých divizí definitivně a zcela opěšalá. Každý dragounský, husarský a hulánský pluk se nyní skládal z plukovního velitelství (s jezdeckou telefonní četou, technickým oddílem a četou pěchotních děl) a dvou polopluků, každého o 2-4 eskadronách a jedné kulometné eskadroně (s 8 kulomety); každému pluku zůstala jen četa o 25 jezdcích, z nichž divize seskládala svou divizní jezdeckou eskadronu. Jezdecká divize měla tabulkový stav 7 100 mužů (resp. 8 700, pokud se skládala z pěti pluků namísto čtyř), v praxi však často stěží poloviční. I její dělostřelectvo bylo slabší než dělostřelectvo pěší divize, proto její bojová hodnota odpovídala přinejlepším pěší brigádě. 
 + 
 +==== Zavádění moderní výzbroje a výstroje (1917-1918) ==== 
 +Ve druhé polovině roku 1917 se běžnou součástí výstroje rakouského pěšáka stává ocelová přilba a plynová maska.  
 +==== Zavádění těžkých zbraní do pěchotních jednotek (1917-1918) ==== 
 +Zatímco pěchotní dělo se příliš neosvědčilo a od jeho zavádění se nakonec upustilo, od zimy 1917--1918 byla každá technická setnina (jedna u každého pluku) vybavena nově četou pro boj zblízka, která disponovala 6 světlomety a 10 vrhači granátů (6 x 9cm minomet a 4 x menší granátomet). 
 + 
 +Do každého pěšího praporu byla také postupně zavedena jedna četa ručních kulometů (o 4 zbraních) vybavená lehkou verzi kulometu Schwarzlose (což byl kulomet bez ochranného štítu a s odlehčenou konstrukcí, který nicméně stále přenášelo 5 mužů nebo převážely dva vozíky, takže název "ruční" kulomet je poněkud nadsazený). 
 + 
 +==== Rozšiřování letectva (1917-1918) ==== 
 +Rozšiřování letectva v druhé polovině války absolutně nestačilo tempu rozvoje této nové zbraně u ostatních válčících (Německa, Itálie, o západních dohodových mocnostech ani nemluvě...). Sedm továren na výrobu letadel a šest na výrobu motorů sice v roce 1917 dokázalo zvýšit počty vyrobených letadel na 1740 a motorů na 1230 a v roce 1918 dokonce na 2378 letadel a 1750 motorů, ale to nestačilo ani na naplnění početních stavů jednotek, které v roce 1917 nařídilo vytvořit nejvyšší velitelství, natož na držení kroku s nepřítelem. Letectvo se navíc potýkalo i s neustálým nedostatkem vycvičených pilotů. 
 +==== Rozšíření úderných praporů (1918) ==== 
 +Úderné prapory, které vznikaly od konce roku 1916, byly nyní systemizovány tak, že každá pěší divize měla jeden úderný prapor (s číslem odpovídajícím číslu divize), každá nezávislá pěší brigáda pak jeden úderný půlprapor a každá jezdecká divize jeden úderný půlpluk. Původní úderné prapory, které byly dosud nesystematicky stavěny na různých stupních armádní organizace, se změnily na výcvikové jednotky, zatímco nové úderné formace byly sestaveny z nejlepších vojáků divize: každý pluk sestavil údernou setninu o třech četách a jedné četě ručních kulometů; k té byla připojena kulometná četa, četa pěchotních děl, technická četa, četa pro boj zblízka, četa plamenometů a telefonní oddělení. Takto sestavený prapor byl elitní jednotkou divize a měl provádět jak bojové operace, tak výcvikové úkoly. 
 +==== Dokončení reorganizace dělostřelectva (jaro 1918) ==== 
 +Zkušenosti ukázaly, že rozdělení baterií na kanonové a houfnicové neodpovídá požadavkům na flexibilní dělostřeleckou podporu pěchoty, a na jaře 1918 byly proto kanonové a houfnicové pluky (FKR a FHR) zrušeny a jejich baterie sloučeny do pluků polního dělostřelectva (FAR), které se skládaly vždy ze 2 baterií kanonů, 3 baterií houfnic (každá po 6 hlavních). Každá divize dostala dva tyto pluky (jeden s číslem divize, jeden s číslem o 100 vyšším), přičemž jako 6. baterie byla vždy do jednoho z nich zařazena baterie protiletadlové a do druhého baterie zákopových moždířů. 
 + 
 +Pevnostní dělostřelectvo je zároveň i formálně přejmenováno na těžké - z pluků pevnostního dělostřelectva se stávají pluky těžkého dělostřelectva, každý o 4 praporech o 4 bateriích; baterie jsou vybaveny nejrůznějšími typy těžkých a pevnostních děl v různých počtech, systemizace těžkého dělostřelectva nebyla do konce války provedena. 
 + 
 +Konečně na místo pěchotního děla (které se příliš neosvědčilo) byla zařazena 7,5cm horská děla od zrušených horských brigád, které sice rovněž nesplňovaly všechny požadavky na pěchotní dělo, ale aspoň jich byl dostatek. 
 + 
 +Do roku 1918 se tak podařilo nejen výrazně zvýšit počet dělostřeleckého materiálu u polní armády, ale i kompletně vyměnit všechny modely děl, se kterými armáda do války vstupovala, za novější a účinnější. Na druhou stranu ke konci války už na dělostřelectvo těžce doléhal problém s nedostatkem koní a nakonec i mužů obsluhujících jednotlivé baterie. 
 + 
 + 
 + 
 +==== Rozšiřování a reorganizace technických jednotek (1918) ==== 
 +V posledním roce války bylo zrušeno rozdělení základních technických jednotek na pionýrské a sapérské oddíly (které bylo zavedeno v roce 1912) a tyto byly spojeny do 60 sapérských praporů (plus dvou speciálních pro vedení plynového boje a elektrická zařízení???). Počet specializovaných technických jednotek, které nebyly příliš systemizovány, však během celé války neustále rostl -- bylo potřeba provozovat čím dál více železnic, motorizovaných zásobovacích kolon, lanovek (jejichž počet se snížil na podzim 1917 zkrácením horské části italské frontyatd...
reorganizace_ru_armady.1505070068.txt.gz · Last modified: 2019/06/22 14:41 (external edit)