User Tools

Site Tools


urceni_rakouskych_jednotek_pro_jednotliva_bojiste

This is an old revision of the document!


Určení rakouských jednotek pro jednotlivá bojiště

(OULK - příloha 4)

Z pohledu plánů B a R na válku na Balkáně, resp. proti Rusku byly jednotky rakouské armády rozděleny (v zásadě na úrovni armádních sborů) do tří skupin:

Staffel A

Většina rakouské armády (zhruba 3/5 sil) byla určena v každém případě pro boj s Ruskem. Případná částečná mobilizace proti Srbsku se jí tedy netýkala, v případě všeobecné mobilizace nastupovala do Haliče. Jednalo se o sbory:

  • I. (Kraków)
  • II. (Wien)
  • III. (Graz)
  • malá část IV. (Budapest)
  • V. (Bratislava)
  • VI. (Košice)
  • X. (Przemyśl)
  • XI. (Львів)
  • XII. (Sibiu)
  • XIV. (Innsbruck)

Její síla byla 28 1/2 pěších divizí, 10 jezdeckých divizí a 21 domobraneckých a pochodových brigád.

Minimalgruppe Balkan

Minimální skupina Balkán byla určena v každém případě pro boj se Srbskem a Černou Horou (považovalo se za jisté, že v případě války s Ruskem bude nutno vojensky zajistit i hranice se Srbskem). V případě částečné i všeobecné mobilizace nastupovala do Bosny (a zčásti do jižních Uher). Jednalo se o sbory doplňované z oblastí sousedících se Srbskem:

  • malá část VII. (Temesvár)
  • XIII. (Zagreb)
  • XV. (Sarajevo)
  • XVI. (Dubrovnik)

Její síla byla 8 pěších divizí a 7 domobraneckých a pochodových brigád.

B Staffel

Zbytek jednotek tvořil operační skupinu, která byla v případě války na Balkáně určena pro boj se Srbskem, v případě války s Ruskem pro boj s Ruskem. V případě částečné mobilizace proto nastupovala do jižních Uher, v případě všeobecné mobilizace do východní Haliče. Při výběru těchto sborů bylo hlavním kritériem to, aby v případě války pouze se Srbskem nebyly na srbskou frontu odeslány vojenské jednotky z oblastí, sousedících s dalšími potenciálně nepřátelskými státy (Ruskem, Itálií, Rumunskem), proto byly tvořeny jednotkami těchto sborů z Čech a Uher:

  • většina IV. (Budapest)
  • většina VII. (Temesvár)
  • VIII. (Praha)
  • IX. (Litoměřice)

Její síla byla 12 pěších divizí, 1 jezdecká divize a 6 domobraneckých a pochodových brigád.

Tzv. záloha vrchního velení

Z jednotek sborů přiřazených do Staffel B byla vyčleněna 10. pěší divize (Josefov, IX. sbor) a 95. domobranecká brigáda (Praha, VIII. sbor), které měly v případě částečné mobilizace namísto odeslání na srbskou frontu zůstat posádkou v Čechách (kde se předpokládaly v souvislosti s válkou proti Srbsku možné nepokoje; 10. divize byla také zvolena proto, že byla považována na základě zkušeností z částečné mobilizace proti Srbsku v roce 1912 za nespolehlivou). V případě války s Ruskem měly být odeslány na ruskou frontu společně s celou Staffel B.

Z jednotek sborů přiřazených do Staffel A byly vyčleněny 1. domobranecká brigáda (Vídeň, II. sbor), 40. domobranecká brigáda (Brno, II. sbor), 103. domobranecká brigáda a 9. honvédská pochodová brigáda (obě Kluž, XII. sbor) a 12. pochodová brigáda a 10. honvédská pochodová brigáda (obě Sibiu, XII. sbor), které neměly být nasazeny na ruskou frontu, ale měly zajišťovat v Sedmihradsku hranici s Rumunskem.

urceni_rakouskych_jednotek_pro_jednotliva_bojiste.1396085698.txt.gz · Last modified: 2019/06/22 14:45 (external edit)