Josef Prouza se narodil v roce 1896 na Lipí (u Náchoda). Narukoval v dubnu 1915 k 18. pěšímu pluku a už v červnu téhož roku odjel k jeho odloučenému praporu na frontu v Korutanech. Zde byl v srpnu raněn, už v říjnu se ale vrací ke svému pluku, tentokrát na sočskou frontu (Mrzli vrh). Krátce nato byl prapor přesunut ke Gorici a zde byl Josef Prouza během 4. bitvy na Soči (28.11.) zajat. V italském zajetí pak strávil další více než dva roky, než vstoupil do italských legií (32. pěší pluk), s nimiž se v červnu 1918 vrátil na frontu, tentokrát u Lago di Garda. Zde se dočkal konce války, na Štědrý den 1918 se vrátil do vlasti, aby byl okamžitě odeslán na Slovensko, kde sloužil v lednu 1919. Své vzpomínky na první světovou válku sepsal v pokročilém věku až v letech 1968-1970 v přímé reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR a do jeho hodnocení tehdejších událostí se aktuální dění silně promítá. Tyto neobvyklé vzpomínky přepsaly a ke zveřejnění nám poskytly jeho pravnučky, paní Monika Recinová a Kateřina Tupá: Paměti na vznik Československé republiky Josefa Prouzy.
Paní Monice Recinové a paní Kateřině Tupé za poskytnutí tohoto materiálu srdečně děkujeme!