Nyní se konečně obloukem vrátíme k navrátilcům roku 1914. Můj první výpočet, který předpokládal rozložení uzdravených v jednotlivých měsících po onemocnění/zranění ve výši 20 % – 15 % – 10 % – 5 %, dával dohromady 50 % uzdravených po 4 měsících. Přišlo mi to příliš málo, pokud celkový počet měl být 75 % – znamenalo by to, že dalších 25 % se uzdravilo za více než 4 měsíce – natolik, že se mohli vrátit do služby – , a to je nemožné. Pokud nahradíme mylnou hodnotu 75 % správnější hodnotou 66 %, disproporce se zmenší – pořád by to ale znamenalo, že ještě dalších cca 16 % navrátilců se uzdravilo za déle než čtyři měsíce, což se mi zdá pořád hodně. To by svádělo k navržení o něco vyšších procent uzdravených (třeba 22 % – 17 % – 12 % – 7 %).
Na druhé straně ale výpočet, předpokládající toto rozložení (20-15-10-5 %), dosti přesně seděl na údaj, že do konce roku 1914 mělo být k dispozici 200 000 rekonvalescentů (vyšlo při něm totiž 218 000). Tento údaj máme nyní potvrzený ze dvou zdrojů (zdroj: OULK 2, příloha 1, tabulka 1 a tabulka navrátilců v ÖStA-KA-FA-AOK-QuAbt-karton 2259), takže musíme předpokládat, že je správný. Z toho ale vyplývá, že reálný počet uzdravených by měl být pokud, tak naopak spíše o trošku menší než původně navržený (třeba 19-14-9-4 %).
Možnost, jak tento rozpor vyřešit, spatřuju ve faktu (upozorňuje na to OULK 7, str. 43), že podíl padlých na celkovém počtu ztrát se během války postupně snižoval a v roce 1914, o který nám nyní jde, byl extrémně vysoký: padlí tvořili skoro 11 % ze všech ztrát do konce roku 1914, přičemž v následujících letech jejich podíl klesal na 8,4 % (1915), 5,3 % (1916), 4,5 % (1917) a nakonec až na 3,2 % (1918). Důvody nejsou předmětem této úvahy, ale podstatné je, že v takovém případě je pravděpodobné, že stejně relativně vysoký (vůči zbytku války) mohl být v roce 1914 i podíl zemřelých a případně i invalidů – tedy že podíl rekonvalescentů schopných návratu do služby mezi zraněnými/nemocnými z roku 1914 byl nižší než vypočtený průměr za celou válku (66 %). V takovém případě může být rozložení 20-15-10-5 % (dávající dohromady 50 %) správné – protože celkový podíl rekonvalescentů z roku 1914, kteří se do služby vrátili, může být klidně blízký jen 60 %, nebo i méně, což by znamenalo, že by nám zbylo maximálně 10 % rekonvalescentů, kteří v nemocnici strávili více než 4 měsíce, což už mi připadne reálné.
Nevýhoda této hypotézy je, že ji nejsem schopen příliš důvěryhodně ověřit. Jediné, co se pro to dá udělat, je na údaj o počtu padlých z roku 1914 – který činí 140 000 mužů – mechanicky aplikovat postup odhadu dalších obětí: tedy že na následky zranění zemřelo ještě jednou tolik mužů co padlo, a že ještě jednou tolik jako je těchto zemřelých dohromady s padlými zůstalo invalidy. Ten se nám na číslech za celou válku osvědčil – ale pokud nyní víme, že počet padlých v roce 1914 je (relativně k ostatním rokům) mimořádně vysoký, můžeme předpokládat, že výše uvedené závislosti i v tomto případě platí? Myslím, že úplně ne.
Pokud to přesto uděláme, docházíme skutečně k poněkud neuvěřitelně znějícímu výsledku, že z celkově 740 000 raněných a nemocných vojáků rakousko-uherské armády do konce roku 1914 jich 140 000 zemřelo a dalších 280 000 zůstalo invalidy – a tedy do služby se mohlo vrátit pouhých 44 % z nich! V takovém případě by skutečně i rozložení 20-15-10-5 bylo nadsazené (protože vyžaduje 50% návrat rekonvalescentů do služby do 4 měsíců po zranění/onemocnění) a vyžadovalo by si to předpokládat spíše něco jako 17-12-7-2 %. Pokud počty rekonvalescentů pro první měsíce roku 1914 přepočítáme podle tohoto schématu, vypadá to takto:
- 1. měsíc: 17 % uzdravených – v září 1914 tedy 19 000 mužů (17 % srpnových raněných/nemocných)
- 2. měsíc: 12 % uzdravených – v říjnu 1914 tedy 38 000 mužů (12 % srpnových raněných/nemocných + 17 % zářijových raněných/nemocných)
- 3. měsíc: 7 % uzdravených – v listopadu 1914 tedy 53 000 mužů (7 % srpnových raněných/nemocných + 12 % zářijových raněných/nemocných + 17 % říjnových raněných/nemocných)
- 4. měsíc: 2 % uzdravených – v prosinci 1914 tedy 66 000 mužů (2 % srpnových raněných/nemocných + 7 % zářijových raněných/nemocných + 12 % říjnových raněných/nemocných + 17 % listopadových raněných/nemocných)
- CELKEM: 38 % uzdravených – do konce roku 1914 tedy 176 000 mužů
Výsledný počet je o něco nižší než těch 200 000 rekonvalescentů, kteří by měli do konce roku 1914 být schopni návratu do služby; ale ne zase o tolik, abych ho zavrhl. Všechna čísla k roku 1914 (od toho o 200 000 rekonvalescentů až po to o 140 000 padlých) jsou poněkud nespolehlivá, a to, že pak jejich křížová kontrola přes různé druhy výpočtů nesedí, může být důsledkem jejich nepřesnosti. A samozřejmě moje řada 17-12-7-2 % je čistá spekulace – vůbec například není jisté, že počet uzdravených ve druhém měsíci musel být nižší než v prvním, a už vůbec ne, že rozdíly mezi jednotlivými měsíci by měly být uniformní; reálné podíly uzdravených v prvních čtyřech měsících po svém zranění/onemocnění klidně mohly činit 15-15-5-5 %:
- 1. měsíc: 15 % uzdravených – v září 1914 tedy 17 000 mužů (15 % srpnových raněných/nemocných)
- 2. měsíc: 15 % uzdravených – v říjnu 1914 tedy 38 000 mužů (15 % srpnových raněných/nemocných + 15 % zářijových raněných/nemocných)
- 3. měsíc: 5 % uzdravených – v listopadu 1914 tedy 52 000 mužů (5 % srpnových raněných/nemocných + 15 % zářijových raněných/nemocných + 15 % říjnových raněných/nemocných)
- 4. měsíc: 5 % uzdravených – v prosinci 1914 tedy 68 000 mužů (5 % srpnových raněných/nemocných + 5 % zářijových raněných/nemocných + 15 % říjnových raněných/nemocných + 15 % listopadových raněných/nemocných)
- CELKEM: 40 % uzdravených – do konce roku 1914 tedy 175 000 mužů
Celkový součet pro první měsíce války je dosti robustní k hrátkám s rozložením procent mezi jednotlivé měsíce – pokud dodržíme, že jejich součet je blízký 40 %, vychází v zásadě stále okolo stejné hodnoty, bez ohledu na to, jak přesně procenta mezi jednotlivé měsíce rozložíme. Vzhledem k tomu, že jinou kontrolu než součet blízký 200 000 nemáme, je tato volnost pro nás na škodu – nejsme prostě na základě známých údajů schopni rozložení přesněji určit.
Závěr tedy může být, že podíly uzdravených v prvních 4 měsících po jejich zranění/onemocnění budou minimálně v roce 1914 muset dávat součet mezi 40 a 50 %, nikoliv původně uvažovaných 60 % (nemluvě o 70 %, které jsem postuloval rozložením 25-20-15-10, které mi tehdy přišlo nejreálnější). A aby to nebylo tak jednoduché, musíme předpokládat, že v průběhu války se tyto podíly postupně zvyšovaly, zhruba tak jak se naopak snižoval podíl padlých na celkových ztrátách – protože průměr za celou válku musí činit okolo 66 %.
Kolega JV navrhl vysvětlení nízkého počtu rekonvalescentů z prvních bojů vracejících se zpět na frontu, které mě původně nenapadlo, ale které zní velmi pravděpodobně: Rakousko-Uhersko na začátku války vyslalo do pole i spoustu domobraneckých brigád/divizí, složených z většiny ze starších mužů. Větší část z nich byla však nejpozději na podzim 1914 rozpuštěna, protože je nebylo kým doplňovat; je velmi pravděpodobné, že jejich zranění/onemocnělí příslušníci se ani po vyléčení do pole nevraceli (minimálně ne hned), nýbrž zůstali (aspoň nějaký čas) v zázemí – neboť jejich jednotka v poli mezitím přestala existovat. To nám však uměle snižuje podíl raněných/nemocných, kteří se v prvních měsících do pole vraceli. Velmi hrubým odhadem to řádově sedí – do pole odešlo okolo 70 domobraneckých pluků, to jest okolo 200 000 vojáků v nich, a ti tedy tvořili až 15 % bojového stavu vyslaného do války; mohlo na ně tedy připadat klidně podobné procento raněných/nemocných, a pokud se většina z nich do pole bezprostředně nevrátila, náhle nám bude „chybět“ skoro 10 % navrátilců).
A teď zpět k tabulce, která všechny tyto úvahy spustila. Podle ní bylo rozložení vracejících se rekonvalescentů v prvních měsících války:
- září: 0
- říjen: 39 000
- listopad: 33 000
- prosinec: 63 000
- leden: 62 000
- CELKEM: 197 000
Snažil jsem se tato čísla namapovat na mnou spočítaná, ale vůbec to nesedí. Už minule jsem navrhoval, že problém je zřejmě v tom, že já počítám počty uzdravených rekonvalescentů v daném měsíci, kdežto tabulka udává počty rekonvalescentů, kteří v daný měsíc odešli zpět do pole. Navíc ani bojové operace, ani odchody pochodových formací do pole neprobíhaly v měsíčních cyklech (tím méně takových, které by odpovídaly zrovna kalendářním měsícům), takže tato čísla na sebe opravdu nelze nijak napasovat.
Přesto se teď pokusím o velkou číselnou ekvilibristiku (počítám rozložení uzdravení 15-15-5.5 %):
První boje na východní frontě, které přinesly velké ztráty, proběhly v období 23.8.-11.9.1914 (Pohraniční bitvy v Haliči). První (zářijové) pochodové formace odcházely do pole kolem poloviny září – v nich tedy předpokládejme ještě žádní rekonvalescenti zařazeni nebyli.
Další intenzivní boje proběhly v období 19.10.-5.11.1914 (boje na Sanu a na Visle, bitva u Ivangorodu). Druhé (říjnové) pochodové formace odcházely do pole ke konci října. V těch tedy reálně mohli být zařazeni rekonvalescenti z prvních bojů, kteří se stihli uzdravit během 1 měsíce po svém zranění/onemocnění, plus část rekonvalescentů z prvních bojů, kteří to stihli do dvou měsíců (řekněme tedy polovina) – což by bylo 44 000 mužů. (Žádní rekonvalescenti z druhých bojů do říjnových pochodových formací zařazeni nebyli).
Další intenzivní bojová činnost probíhala v období 15.11.-24.12.1914 (boje u Krakova, Limanowa-Lapanow a zastavení následného postupu u Tarnova a na Nidě). Třetí (listopadové) pochodové formace odcházely v druhé polovině listopadu. Do těch tedy mohli být zařazeni: zbylá polovina rekonvalescentů z prvních bojů, kteří to stihli do dvou měsíců, plus část z těch, co to stihli do tří měsíců (počítejme opět polovinu); většina rekonvalescentů z druhých bojů, kteří se uzdravili do měsíce (počítejme tři čtvrtiny) – což by bylo 25 000 + 15 000 = 40 000 mužů. (Žádní rekonvalescenti ze třetího období bojů do listopadových pochodových formací zařazeni nebyli.)
Další intenzivní bojová činnost začala až na konci ledna 1915, to je už nyní mimo rozsah toho co řešíme. Čtvrté (prosincové) pochodové formace odcházely na přelomu prosince a ledna. Do nich tedy mohli být zařazeni: zbylá polovina rekonvalescentů z prvních bojů, kteří to stihli do tří měsíců, plus část z těch, co to stihli do čtyř měsíců (počítejme opět polovinu); zbytek rekonvalescentů z druhých bojů, kteří se uzdravili do měsíce (jedna čtvrtina) a ti, kteří to stihli do dvou měsíců (počítejme všechny); ti z rekonvalescentů z třetího období bojů, kteří byli zraněni/onemocněli už v listopadu, a stihli se uzdravit do měsíce – což by bylo 10 000 + 26 000 + 21 000 = 67 000. Z nich ale část odcházela až v lednu (a v tabulce tedy může být počítána do ledna).
Páté (lednové) pochodové formace odcházely na samém konci ledna. Do nich tedy mohli být zařazeni: zbytek rekonvalescentů z prvních bojů, kteří se uzdravili do 4 měsíců (polovina); rekonvalescenti z druhých bojů, kteří se uzdravili do tří měsíců; listopadoví rekonvalescenti, kteří se uzdravili do dvou měsíců; prosincoví rekonvalescenti, kteří se uzdravili do měsíce, plus část z těch, co to stihla do dvou měsíců (počítejme polovinu) – což by bylo 5 000 + 7 000 + 21 000 + 15 000 + 8 000 = 56 000.
Srovnání těchto výsledků s tabulkou tedy říká:
- září: 0 vs 0
- říjen: 39 000 vs. 44 000
- listopad: 33 000 vs. 40 000
- prosinec: 63 000 vs. 67 000
- leden: 62 000 vs. 56 000
- CELKEM: 197 000 vs. 207 000
Než se začneme radovat, jak pěkně čísla sedí, je potřeba si uvědomit, že jsem počítal jen ze ztrát na východní frontě (které tvořily asi 80 % celkových), takže to, že mi součet vychází o něco vyšší než v tabulce znamená, že mám počet rekonvalescentů nadsazený (správně by měl vyjít naopak o 20 % nižší než v tabulce). V tomto experimentu nešlo ale ani tak o přesná čísla – protože je jasné, že těch se výše uvedenou metodou nedopočítáme. Šlo mi spíše o zjištění, zda tu dynamiku, kterou ukazuje tabulka, a která se mi minule tak nezdála – jmenovitě to že počet v listopadu je nižší než v říjnu a v lednu je nižší než v prosinci – je možno vysvětlit těmi nerovnoměrně rozloženými boji a pochodovými formacemi. A – přiznávám, že k mému překvapení – ukázalo se, že ano, neboť i mě vyšly (jakkoliv zkreslené) počty navrátilců v listopadu nižší než v říjnu a v lednu nižší než v prosinci. Právě toto byl ale zásadní problém, který jsem s důvěryhodností čísel uvedených v tabulce měl.
Tímto ho tedy považuju za vysvětlený a čísla navrátilců uvedená v tabulce považuju za důvěryhodná a použitelná v jakýchkoliv dalších výpočtech či úvahách. (Čímž zároveň můžeme s klidem zapomenout všechny moje předchozí výpočty provedené v celé této sérii článků, které se pokoušely o nepřímé vyčíslení na základě jiných zdrojů, protože ty jsou z principu mnohem méně přesné;-)
Opravy a doplnění provedené po zveřejnění textu (5.4.2023):
Doplněna hypotéza vysvětlující nízký podíl navrátilců v prvních měsících války (jen 43 % vůči 66 % za celou válku) existencí domobraneckých jednotek vyslaných do pole na počátku války a jejich brzkým rozpouštěním.