Bratři František a Josef Durasové pocházeli z obce Pchery, okres Slaný. Oba byli odvedeni k pražskému 28. pěšímu pluku a narukovali hned na počátku války. František sloužil jako medik u III. praporu pluku, odešel s ním na ruskou frontu a v bitvě u Rawy Ruské byl 9. září 1914 zraněn a zajat a zbytek války strávil v ruském zajetí. Josef sloužil jako pěšák u II. praporu pluku, s nímž odešel na srbskou frontu. Zde se zúčastnil prvních dvou ofenziv proti Srbsku a během bojů u Rače byl 16. září raněn. Následovaly dlouhé měsíce pobytu v nemocnicích a dovolená, kterou ukončilo až nové povolání ke kádru pluku v červnu 1916. Josef se však tentokrát stává dělostřelcem, na počátku roku 1917 odjíždí s 57. záložním plukem polního dělostřelectva na italskou frontu, kde prožívá 10. bitvu na Soči. Na počátku 11. bitvy na Soči je uvolněn ze služby a do armády se již nevrací.
Na základě dochované korespondence osudy obou bratrů zmapoval a včetně kontextu a souvislostí podrobně popsal pan Pavel Bartoníček, který nám text poskytl ke zveřejnění pod názvem Bratři František a Josef Durasové: synové rolníka ze Pcher ve světové válce.
Panu Bartoníčkovi za poskytnutí tohoto materiálu velice děkujeme!